Před vyplutím sledujeme jak bude foukat. Silný vítr však nemusí být největším nebezpečím. horší jsou vlny. Pro naši plavbu jsou velmi důležité a my bychom měli být schopni odhadnout, co nás na moři čeká.

Plujete v noci podél pobřeží jižní Itálie. Někde jižně od Crotone. Je bezvětří, jasno, hladina jako zrcadlo. Náhle se zvedne vítr. Jde z boku a velmi rychle zesílí na 20 uzlů. Letíte nocí pod plachtami. 10 minut, 20 minut, půl hodiny. Pak střih. Je tu zase bezvětří. Co se to děje?

Ještě před pár dny přicházely z Chorvatska zprávy o rekordně teplém moři. Místy teplota atakovala dokonce třicítku. Stačilo ale trochu větru a voda u Dubrovniku připomíná současnou koupačku v Helsinkách.

Víte, jak fouká na Kanárských ostrovech? Kde fouká silnější vítr a kde vítr slabší? A je vlastně souostroví tím správným místem pro začátečníky?

Hurikán Beryl zasáhl oblast mezi Grenadou a Sv.Vincentem silou nejvyššího 5. stupně na Saffir-Simpsonově stupnici. Záběry například z ostrova Carriacou ukazují většinu staveb zničených. Jde o nejčasnější hurikán v historii sledování, který dosáhl 5. stupně. Co za to může?

Hurikán Beryl se prohnal přes souostroví Grenadiny v Karibiku, nejvíce byl zasažen ostrov Carriacou. Na Grenadě je potvrzen jeden mrtvý. Vítr dosahoval v poryvech rychlosti 240 km/h. 

Mimořádně důležitým (mnohdy dnes přehlíženým) přístrojem je pro jachtaře a námořníky barometr. Změny tlaku vzduchu ukazují, co se bude dít. Poznáte, kdy bude foukat, i kdy se počasí začne lepšit.

Připlouváte do přístavu na řeckém ostrově, který se zdá být skvěle krytý před převládajícím větrem. Čtyři metry hloubky, 20 nebo 25 metrů řetězu musí podle všech pouček stačit. Ostatní ale vyhazují kotvu daleko dále. Proč to dělají?