Na soukromých jachtách se stále více setkávám s elektrickými vařiči v lodní kuchyni. Je to čisté, nevýbušné, není třeba běhat po přístavu a shánět správnou plynovou bombu. Přesto mám něco proti. Rozvoj elektřiny na vaření umožnily především lithiové akumulátory. Cena je vysoká, ale pro majitele lodí akceptovatelná. Máte-li 15 milionů na loď, milion na roční provoz, máte i na sexy baterky. Nemusíte běhat pro plyn, řešit narezlé plynové bomby, nemusíte se bát exploze.  A elektrický sporák v kuchyni vypadá tak dobře… Také se mi líbí. Snažím se ale na problematiku dívat z pohledu delších plaveb. Plynový vařič je jednoduché zařízení. Regulátor usměrní tlak plynu. Přidáme-li k plynu vzduch, škrtneme, plyn hoří. Jednoduché. A náhradní díly si mohu vozit s sebou, není jich tolik. Situace může být problematická s obstaráváním správných nádob na plyn v různých částech světa, ale to je řešitelné redukcemi. Je to sice starost a žrout...