Odvážná záchrana trimaranu
Zatímco pro někoho je plavba přes Biskaj vrcholem jachtařské kariéry, Luke Berry a Antoine Joubert absolvovali tuto trasu na trimaranu s ulomeným plovákem a nouzovou takeláží.
Dvojice účastníků závodu Transat Jacques Vabre nedoplula se svým trimaranem třídy Ocean 50 daleko. Po restartu závodu z Lorientu posádka plula k mysu Finisterre ve větru 25 – 30 uzlů a 5 metrů vysokých vlnách.
„Po startu jsme pluli konzervativně. Frontou jsme proplouvali velmi opatrně. Jako obvykle jsme se do nejobtížnějších podmínek dostali za frontou. Vlny se křižovaly ze dvou směrů a vítr byl poryvový. Bylo 6. listopadu a pluli jsme se dvěma refy na hlavní a J3. Šlo téměř o nejmenší kombinaci, kterou jsme měli k dispozici. Vítr přicházel ze 70°. Za takových podmínek jsou tyto trimarany extrémně rychlé. Jakmile odpadnou, rozletí se na 25 – 30 uzlů. Loď tedy letěla po vlnách a bylo nesnadné ji zpomalit. V jednu chvíli jsme skočili na vlně, a když jsme dopadli, vše se zhroutilo. Odlomil se plovák na levoboku a zároveň spadl stěžeň. Za normálních podmínek by se měl trimaran s ulomeným plovákem překlopit, ale zlomený stěžeň nás vlastně zachránil.“
Zachránce Adrien Hardy
Foto Oceanic Assistance
Záchranný trimaran Merida.
Zde je dobré si říci něco o pojištění trimaranů Ocean Fifty. Tyto závodní speciály bývají pojištěny jen proti celkové ztrátě (total loss). Na poškození, i tak značné jako v tomto případě, se pojistka nevztahuje. Proto má třída Ocean Fifty, u které je velké riziko poškození nebo překlopení lodě (od svého vzniku mají 50 stop dlouhé trimarany potíže), uzavřenu smlouvu s profesionálním zachráncem Adrienem Hardym (bývalý vynikající závodník Classe Mini, Figaro, Class 40). Adrien Hardy v případě nehody pomáhá tyto trimarany zachránit.
Zachránit maximum
Vzhledem k absenci pojistného krytí se závodníci Ocean Fifty snaží z lodě zachránit maximum. Tím se liší způsob řešení situace od běžných lodí, kde zkušenosti velí co nejrychleji trosky odříznout, aby nepoškodily trup. Luke Berry se se svým coskipperem snažil zachránit maximum. Šlo tedy o to volné části co nejlépe upevnit, aby nemlátily do trupu.
Po řešení nejžhavějších potíží došlo na kontaktování Adriena Hardyho, který měl se svým záchranným 35 metrů dlouhým trimaranem Merida doprovázet flotilu až k Madeiře. Merida dorazila k invalidnímu trimaranu již za dvě hodiny. Brzy po ránu. Byla stále tma, foukalo 25 uzlů a vlny dosahovaly výšky 4 metrů. Průběh záchranné operace byl domluven přes VHF. Pak se Hardyho tým oblékl do neoprénů a přijel k trimaranu na RIBu.
„Nejprve bylo třeba se zbavit volného plováku, ten ale není upevněn jen příčníky, ale i sítí, která je na stovkách kousků dyneemy. Bylo to zdlouhavé odřezávání, část už jsme měli hotovou v okamžiku příjezdu Hardyho týmu, ale už jsme byli vyčerpaní,“ říká Luke Berry.
„Uvolnili jsme plovák a přivázali ho, aby nám neutekl. Nechápal jsem, jak dostaneme na palubu stěžeň, protože na něm visela plachta. Jednu část jsme přitáhli vinšnalmi, ale se zbytkem pomohl Hardy, když se potopil několik metrů pod hladinu a přivázal na vršek stěžně nafukovací bóji, kterou se vyzvedávají vraky. Tím vynesl stěžeň na hladinu. Následně se nám ho podařilo uvázat pod ulomené příčníky.“
Pak odtáhl záchranný trimaran Merida poškozený vrak do přístavu na severu Španělska.
Foto Luke Berry
Plachty co dům dal.
Následovala diskuze s designéry lodě, kteří měli potvrdit, že bude možné naložit ulomený plovák na příčníky a takto vyplout na sever do domovského přístavu St.Malo.
„Ze spodní části stěžně jsme v přístavu postavili nouzovou takeláž. Použili jsme plachtu z katamaranu Hobie 15 jako hlavní, naši kosatku J3 dopředu. Vzhůru nohami, aby se vešla. A ještě třetí plachtu z lodě Classe Mini. Věděli jsem, že poplujeme především na zaďák, tak jsme potřebovali plochu. No a pak už stačilo počkat na vhodné meteorologické okno. Mezi dvěma frontami jsme vypluli na sever. Podmínky byly přijatelné, vítr 25 – 30 uzlů, vlny 4 metry. No a s tímto uspořádáním jsme dopluli na západ Bretaně, tam jsme odhalzovali, a dali si takovou turistickou plavbu kolem pobřeží až do St.Malo.“
Vítejte ve světě profesionálního jachtingu.
1872
Související články
Krizovka, přestalo fungovat kormidlo!
Krizovka, přestalo fungovat kormidlo!
Mezi Donousou a Naxosem foukalo 35 uzlů, vlny přes 1,5 metru vysoké. Najednou přestalo pracovat kormidlo. Jachta odhalzovala a chystala se na druhou halzu.
Past na jachtaře, nebo klidná plavba? Pohled na pojištění kauce v charteru
Při pronájmu lodě stojí každý skipper před dilematem: složit plnou kauci a pojistit si ji, nebo zvolit „pojištění“ od charterovky? Lokální nabídky sice lákají na pohodlí, v praxi však často skrývají zásadní výluky. Česká platforma Boatsafe, na kterou spoléhá přes 3 000 jachtařů, staví své produkty na principu „od jachtařů pro jachtaře“. V čem se liší od ostatních?
Souboj se zlomeným stěžněm
Plujete na motor a najednou vám spadne stěžeň. Do nejbližšího přístavu to je 40 mil a barometr ukazuje věci, že by bylo lepší, kdyby vůbec neukazoval. V takové situaci se ocitl Jirka Pacák na cestě ze Salerna na Lipari. Jak k tomu došlo a jak nebezpečnou situaci řešil?
Prasklý vant na Atlantiku
Před lety jsme pluli přes Atlantik z Kanárů do Karibiku na jachtě dlouhé 43 stop. Přibližně 300 mil od našeho cíle jsme se dostali do naprostého bezvětří. Zrcadlová hladina se jen lehce dmula, nefoukalo zhola nic. Kvůli pařáku na palubě jsme přejmenovali polední hlídku na pánvičku.
Používáte černou kouli?
Černá koule označuje loď na kotvě. Už jste ji někdy použili? A víte, že v některých situacích je velmi důležitá?