Křik na palubu nepatří
Co dokazuje skipper tím, že křičí na posádku? Očekává, že bude pracovat lépe? Nebo se jen zbavuje odpovědnosti za vlastní nedostatky?
Na úvod je třeba rozlišit křik a zvýšený hlas (který může křik připomínat). Chce-li kormidelník komunikovat s kotevníkem ve chvíli, kdy vypouští kotvu, musí zvýšit hlas na úroveň křiku. Jinak kotevník neslyší. To je v pořádku.
Křičí-li kormidelník na posádku v doslechu a doprovází to výrazy, které nemají žádnou souvislost s požadovanou činností, jde o křik, který nemá na palubě co dělat.
Pracuje vystresovaná posádka rychleji?
Někdo možná namítne, že křik je třeba proto, aby posádka pracovala rychleji a lépe. Nemyslím si, že pokud se mi roztřesou kolena strachem z nejvyšší autority, že budu lepší v činnosti, kterou mám vykonat. Spíše naopak, budu dělat chyby i tam, kde je obvykle nedělám.
Nedostatečná instruktáž
Mnoho křiku je slyšet z lodí při manévrech v přístavech. Posádka běhá od jednoho lana k druhému, zmatek dominuje všem činnostem a skipper křičí a křičí. Nezbavuje se však tím jen odpovědnosti za to, co nezvládl?
Pracuje posádka špatně? Nedělá to, co si skipper představoval?
Pokud nesabotuje práci schválně, nejsme na vině my skippeři, kteří jsme nedostatečně vysvětlili, co od posádky očekáváme?
Tahá-li osoba na přídi za mooring loď k molu, není to tím, že jsme jí nevysvětlili funkci mooringu, že jsme nezdůraznili, že má jít na příď a ručkovat po mooringu tak, aby byl směrem do vody stále napnutý? Protože tak je jasný směr, kterým je třeba táhnout?
Pokud hodí posádka záďové lano do vody, protože nedohodí na břeh, není to tím, že jsme ji příliš vyhecovali tím, že je na návětrném laně závislá celá kauce za loď a je třeba ho dostat na břeh co nejdříve? Potom je výsledkem pokus o hod v nerealizovatelné vzdálenosti, který skončí špatně. Stačilo by přitom počkat, až se jachta dostane k molu blíže… Je to opět chyba skippera, jehož výklad byl nedostatečný a přenášel odpovědnost na muže/ženu se záďovým lanem.
Přenést zodpovědnost na ostatní?
Podobných příkladů můžeme dát mnoho. Nejčastější chyby posádky pramení z toho, že nedostala správné instrukce, případně je dostala ve formě, které nerozuměla. Výsledkem bývá zmatek na palubě a křik skippera, který se snaží přenést svoji chybu na bedra ostatních.
Být skipperem není snadné a vyžaduje to znalosti a dovednosti. Jednou z nich je schopnost správně instruovat posádku. Druhou pak dokázat nést zodpovědnost za svoje chyby. A nekřičet na posádku. Křik situaci na palubě nevylepší.
823
Související články
Jak přistát bokem k molu sólo? Stačí jedno lano a motor
Jak přistát bokem k molu sólo? Stačí jedno lano a motor
Přistát bokem k molu sám není složité, jak se může zdát. Nejtěžší není samotné připlutí k molu, ale stabilizace jachty v okamžiku, kdy jsme na palubě sami. Přitom existuje jednoduchý trik. Stačí správně použít záďové lano a motor.
Kdy refovat? Dřív, než musíte
Jachta se naklání, posádka ztrácí jistotu, kormidelník bojuje s kormidelním kolem, loď nekontrolovaně ostří. Všichni už vědí, že je plachet moc. To je čas na refování? Nebo už je pozdě?
Jaké plachty na jachtě skutečně potřebujete?
Na závodní jachtě může být na palubě plno plachet. Plná loď plachet. Různé geny, kosatky, code zero, gennakery, spinakry bouřkové plachty. Na běžné cruisingové jachtě je situace jiná. Dvě plachty je norma, tři luxus. Otázka zní: „Stačí to?“ Jaké plachty vlastně potřebujeme?
Je světlé dno vždy vhodné na kotvení?
Už dlouho mluvíme o tom, že kotvu je třeba spouštět do světlého. Nikoli na tmavé dno, to bývá mořská tráva Posidonia. Světlé je písek a tam kotva drží. Tedy většinou…
Když při couvání není vidět za záď…
Výhodou couvání na plachetnici je, že je od kormidla výborně vidět, kam jedete. Většinou...