Kdo je na vině?
Dostali jsme zajímavou otázku od našeho čtenáře Jana Kocmana. Dotaz se týká poškození lodě při stání na kotvě. Jde o problém, se kterým se můžete snadno potýkat.
"Přijíždím do zátoky, kde chci zakotvit. V zátoce již stojí zakotvená jedna jachta. Najdu si místo dostatečně vzdálené a zakotvím. Stojím v bezpečné vzdálenosti od jachty, která byla v zátoce první.
V noci mírně fouká, ale nic zvláštního. Přesto mě vzbudí rána. Vyběhnu na palubu a zjistím, že druhá jachta se utrhla z kotvy a vrazila do mě. Moje kotva stále drží, stále stojím na stejném místě. Druhá jachta musela být špatně zakotvena.
Kdo je v takové chvíli zodpovědný za škody?"
S otázkou jsme se obrátili na Oldu Straku, který je v oblasti jachtingu a pravidel u nás největší autoritou. jeho odpověď byla stručná a jasná.
Odpověď vychází z COLREGu. Podle Pravidla 3, odstavec (i) slovo „za plavby“ znamená, že loď není vyvázána ke břehu, není zakotvená nebo nesedí na dně.
Jestliže se kotva uvolní a vleču ji, nejsem lodí zakotvenou, ale lodí za plavby a ta musí dát přednost lodi zakotvené.
13776
Související články
Krizovka, přestalo fungovat kormidlo!
Krizovka, přestalo fungovat kormidlo!
Mezi Donousou a Naxosem foukalo 35 uzlů, vlny přes 1,5 metru vysoké. Najednou přestalo pracovat kormidlo. Jachta odhalzovala a chystala se na druhou halzu.
Past na jachtaře, nebo klidná plavba? Pohled na pojištění kauce v charteru
Past na jachtaře, nebo klidná plavba? Pohled na pojištění kauce v charteru
Při pronájmu lodě stojí každý skipper před dilematem: složit plnou kauci a pojistit si ji, nebo zvolit „pojištění“ od charterovky? Lokální nabídky sice lákají na pohodlí, v praxi však často skrývají zásadní výluky. Česká platforma Boatsafe, na kterou spoléhá přes 3 000 jachtařů, staví své produkty na principu „od jachtařů pro jachtaře“. V čem se liší od ostatních?
Souboj se zlomeným stěžněm
Souboj se zlomeným stěžněm
Plujete na motor a najednou vám spadne stěžeň. Do nejbližšího přístavu to je 40 mil a barometr ukazuje věci, že by bylo lepší, kdyby vůbec neukazoval. V takové situaci se ocitl Jirka Pacák na cestě ze Salerna na Lipari. Jak k tomu došlo a jak nebezpečnou situaci řešil?
Prasklý vant na Atlantiku
Prasklý vant na Atlantiku
Před lety jsme pluli přes Atlantik z Kanárů do Karibiku na jachtě dlouhé 43 stop. Přibližně 300 mil od našeho cíle jsme se dostali do naprostého bezvětří. Zrcadlová hladina se jen lehce dmula, nefoukalo zhola nic. Kvůli pařáku na palubě jsme přejmenovali polední hlídku na pánvičku.
Kde se stala chyba
Kde se stala chyba
Davida Macharáček nám poslal odkaz na dramatické video s tím, že by chtěl znát náš názor na to, kde se stala chyba. Pokusíme se upozornit na věci, které jsou jasné, vyhneme se ale dohadům tam, kde nejsou příčiny zřejmé.