Co to je?
Na obrázku vidíte malou nákladní loď v plovoucím doku na Malém Lošinji. Z doku vykukuje nástavba na zádi a mohutný a vysoký komín na přídi, který připomíná přerostlý váleček ze stavebnice pro nejmenší. Co to je?
Na obrázku vidíte takzvaný Flettnerův rotor. Není to komín, je to jen válec. Nic než válec. Válec, který rotuje a fouká-li vítr, vzniká tak vztlak. Podobně jako na běžných plachtách. A díky tomu pomáhá rotor s pohonem lodi. Je to odpověď pro ty, kteří tvrdí, že nemá smysl snižovat emise, protože nejvíce jich produkují dopravní lodě a ty prý pro snížení emisí nic nedělají. Tak toto je jedna z odpovědí. Dělají. V celosvětovém měřítku zatím ne dost, ale dělají. Toto je jedna z vlaštovek. Vzhledem k rostoucí ceně ropy budou rychle přibývat.
Jak to funguje?
Ve fyzice existuje něco, čemu se říká Bernoulliho rovnice. Moc si toho z doby, kdy se do mě snažili dostat znalosti z tohoto oboru, nepamatuji, ale toto si snad pamatuji dobře. Celé toto fyzikální pravidlo jsem si zjednodušil na to, že v rychlejším proudění je menší tlak, než v pomalejším (pamatuji si fakt, proč tomu tak je, nevím).
Grafika Michael Pätzold a Lodní noviny
Vztlak na křídle
Nyní si představíme zjednodušené křídlo letadla. Spodní část profilu je rovná, horní vypouklá. Pokud k náběžné hraně doběhnou dva vzduchy (Vzduch A a Vzduch B), musí Vzduch A běžet na druhou stranu křídla rychleji než Vzduch B, aby se na odtokové hraně sešly. Tedy, na horní straně křídla je rychlejší proudění a menší tlak. Na spodní straně křídla je tlak vyšší. Proto vztlak přizvedává křídlo ve vzduchu.
Otočíme-li křídlo vertikálně, máme z křídla běžnou plachtu. Na vnější straně rychlejší proudění, na vnitřní pomalejší, proto vzniká vztlak, který táhne jachtu vpřed.
Grafika Gang65, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons
Magnusův efekt
A pak máme Flettnerův rotor. Je to jen válec, proto nemůže jako křídlo fungovat. Pokud ho ale roztočíme (například malým elektrickým motorem) už vznikne něco podobného, jako na křídle, na jedné straně je rychlost proudění vůči rotoru větší a na druhé menší, tedy větší a menší tlak na protilehlých stranách rotoru. Říká se tomu Magnusův efekt. No a máme tu vztlak, který působí kolmo na směr větru. Celé kouzlo trimu je pak dáno tím, na jakou stranu válec roztočíme.
Není to složité na ovládání a o trimu není třeba vědět nic.
Tak toto je jedna z odpovědí námořní dopravy na snižování emisí. Lodě vybavené Flettnerovým rotorem plují stejně jako všechny ostatní na motor, ale rotor dodává dopřednou sílu, díky které je možné snížit otáčky a uspořit palivo a emise.
2989
Související články
Jak foil zvyšuje stabilitu jachty
Jak foil zvyšuje stabilitu jachty
V našem světě jachtařů narozených v minulém tisíciletí byl vždy pro stabilitu jachty určující kýl. A mohla mu pomoci posádka vyhnaná na živlům vystavený návětrný bok. Dnes mnohé z toho, a někdy i vše, přebírají foily. Jak zvyšuje foil stabilitu, a tedy i výkon jachty?
Klaus by jen nesouhlasně pozdvihl obočí…
I lodní doprava se snaží snižovat emise. Obviňovaná ze znečišťování ovzduší investuje do ekologických technologií. Utrácí stovky milionů navzdory Václavům Klausům, kteří nikdy neviděli výrazné tání ledu (samozřejmě kromě filmů Ala Gora).
Superjachty superškodí
Kdo více škodí na naší planetě. Indický šofér 50 let starého kouřícího kamionu, nebo majitel supermoderní megajachty, která je svými technologiemi označována za ekologickou?