Co se stane když... je v trupu díra
Poklidnou noční plavbu přeruší náraz, alarm bilge pumpy vřeští, čerpadlo vrčí jako o život, podlážky se pomalu začínají zvedat a panika v podpalubí nabírá druhý dech. Do trupu se někudy valí voda. Potápíme se!
Série simulovaných katastrof týmu Yachting Monthly publikovaných v roce 2011 pokračuje zlým snem všech námořníků – dírou v trupu. Pomocí flexy, perlíku, majzlíku a masivního kusu ocelové kulatiny (0:55) se nakonec podaří díru do lodi prorazit. Dvacet centimetrů pod vodoryskou, přibližně deseticentimetrová nepravidelná trhlina. Žádné zásadní drama, prostě trefený roh částečně potopeného kontejneru, či kmen stromu.
Ve 3:38 se trhlina dotkla hladiny a Chriss Beeson je překvapen množstvím vody valící se do lodi. Prostrčení provazu dírou a zpětné přitažení přivázané desky proud vnikající vody zpomalilo, ale výsledek není nijak oslňující. Deska s odhlučňovací pěnou od motoru už má výsledky daleko lepší – výplň se lépe přizpůsobila tvaru trupu a poskytuje čas k rozmyšlení „co dál“. Polštář narychlo „zašlápnutý“ do díry byl až překvapivě účinný a v rámci první pomoci i ideální. Truhlářské svorky mohou posloužit jako úvazové body improvizovaného kladkostroje. Klasický „turniket“ z rámovek našich dědů bude fungovat také.
Tým přesně věděl, kde je díra. Přesto se vnikající vodu podařilo smysluplně zastavit až když už plavaly podlážky. Za zhruba sedm, osm minut loď nabrala 2 tuny vody – což dělá 270 litrů za minutu (71 galonů). Bielge pumpa s 500 galony za hodinu(!) tedy množství vody rozhodně nepobere. V noci bude část posádky navíc probuzena nárazem, dezorientovaná a hledání „kudy to sakra crčí“ zabere cenné minuty.
Po vypuštění lodi se rozhodli pro „záplatu zvenčí“ - náhradní plachtou. Po poměrně dlouhé manipulaci se podařilo vodu obstojně zastavit. Polštář zevnitř byl na malou díru rychlejší a účinnější varianta. Na „veselejším“ moři a ve stresu bude velice problematické plachtu na trup správně upevnit a vypnout tak, aby fungovala. Je to však rozhodně jedna z možností.
Díra v trupu je vždy smrtelné riziko pro loď i posádku. Pokud se vnikající vodu nepodaří včas zastavit, loď se potopí. Sice bude v nejstabilnější poloze – kýlem dolů, ale na mořském dně. Katamarán má v tomto šance lepší - „trefit“ oba trupy není moc pravděpodobné a absence balastu na kýlu zaručují do jisté míry nepotopitelnost.
Odkaz na zdrojové video: https://youtu.be/bRhcXBtmPQs
6010
Související články
Používáte černou kouli?
Používáte černou kouli?
Černá koule označuje loď na kotvě. Už jste ji někdy použili? A víte, že v některých situacích je velmi důležitá?
Kde se stala chyba
Kde se stala chyba
Davida Macharáček nám poslal odkaz na dramatické video s tím, že by chtěl znát náš názor na to, kde se stala chyba. Pokusíme se upozornit na věci, které jsou jasné, vyhneme se ale dohadům tam, kde nejsou příčiny zřejmé.
Checklist znamená bezpečí
Checklist znamená bezpečí
Víte, že na dlouhých plavbách by bylo možné většině nehod (závad) předejít? Stačí pravidelně kontrolovat celou loď a k mnohým selháním nedojde. Ušetříte si stres i peníze.
Když dojde nafta za bezvětří
Když dojde nafta za bezvětří
Co můžete dělat, když vám dojde na plachetnici nafta 300 metrů od břehu a vítr nepřetlačí ani cigaretový kouř stoupající k nebi? Možností, jak takovou lapálii řešit, je více.
Čtyři jachty jednou ranou
Čtyři jachty jednou ranou
Těžko se hledají slova, když vidíte, jak skipper jachty vrší jednu chybu za druhou a během pár desítek sekund zničí hned 4 jachty! Na jednu stranu těžko uvěřitelné, na druhou stranu realita spojená s masivním rozšířením jachtingu a chabými znalostmi a dovednostmi. Kde se staly chyby a jak z podobné situace ven?