Co se stane když... je v trupu díra
Poklidnou noční plavbu přeruší náraz, alarm bilge pumpy vřeští, čerpadlo vrčí jako o život, podlážky se pomalu začínají zvedat a panika v podpalubí nabírá druhý dech. Do trupu se někudy valí voda. Potápíme se!
Série simulovaných katastrof týmu Yachting Monthly publikovaných v roce 2011 pokračuje zlým snem všech námořníků – dírou v trupu. Pomocí flexy, perlíku, majzlíku a masivního kusu ocelové kulatiny (0:55) se nakonec podaří díru do lodi prorazit. Dvacet centimetrů pod vodoryskou, přibližně deseticentimetrová nepravidelná trhlina. Žádné zásadní drama, prostě trefený roh částečně potopeného kontejneru, či kmen stromu.
Ve 3:38 se trhlina dotkla hladiny a Chriss Beeson je překvapen množstvím vody valící se do lodi. Prostrčení provazu dírou a zpětné přitažení přivázané desky proud vnikající vody zpomalilo, ale výsledek není nijak oslňující. Deska s odhlučňovací pěnou od motoru už má výsledky daleko lepší – výplň se lépe přizpůsobila tvaru trupu a poskytuje čas k rozmyšlení „co dál“. Polštář narychlo „zašlápnutý“ do díry byl až překvapivě účinný a v rámci první pomoci i ideální. Truhlářské svorky mohou posloužit jako úvazové body improvizovaného kladkostroje. Klasický „turniket“ z rámovek našich dědů bude fungovat také.
Tým přesně věděl, kde je díra. Přesto se vnikající vodu podařilo smysluplně zastavit až když už plavaly podlážky. Za zhruba sedm, osm minut loď nabrala 2 tuny vody – což dělá 270 litrů za minutu (71 galonů). Bielge pumpa s 500 galony za hodinu(!) tedy množství vody rozhodně nepobere. V noci bude část posádky navíc probuzena nárazem, dezorientovaná a hledání „kudy to sakra crčí“ zabere cenné minuty.
Po vypuštění lodi se rozhodli pro „záplatu zvenčí“ - náhradní plachtou. Po poměrně dlouhé manipulaci se podařilo vodu obstojně zastavit. Polštář zevnitř byl na malou díru rychlejší a účinnější varianta. Na „veselejším“ moři a ve stresu bude velice problematické plachtu na trup správně upevnit a vypnout tak, aby fungovala. Je to však rozhodně jedna z možností.
Díra v trupu je vždy smrtelné riziko pro loď i posádku. Pokud se vnikající vodu nepodaří včas zastavit, loď se potopí. Sice bude v nejstabilnější poloze – kýlem dolů, ale na mořském dně. Katamarán má v tomto šance lepší - „trefit“ oba trupy není moc pravděpodobné a absence balastu na kýlu zaručují do jisté míry nepotopitelnost.
Odkaz na zdrojové video: https://youtu.be/bRhcXBtmPQs
6266
Související články
Krizovka, přestalo fungovat kormidlo!
Krizovka, přestalo fungovat kormidlo!
Mezi Donousou a Naxosem foukalo 35 uzlů, vlny přes 1,5 metru vysoké. Najednou přestalo pracovat kormidlo. Jachta odhalzovala a chystala se na druhou halzu.
Past na jachtaře, nebo klidná plavba? Pohled na pojištění kauce v charteru
Při pronájmu lodě stojí každý skipper před dilematem: složit plnou kauci a pojistit si ji, nebo zvolit „pojištění“ od charterovky? Lokální nabídky sice lákají na pohodlí, v praxi však často skrývají zásadní výluky. Česká platforma Boatsafe, na kterou spoléhá přes 3 000 jachtařů, staví své produkty na principu „od jachtařů pro jachtaře“. V čem se liší od ostatních?
Souboj se zlomeným stěžněm
Plujete na motor a najednou vám spadne stěžeň. Do nejbližšího přístavu to je 40 mil a barometr ukazuje věci, že by bylo lepší, kdyby vůbec neukazoval. V takové situaci se ocitl Jirka Pacák na cestě ze Salerna na Lipari. Jak k tomu došlo a jak nebezpečnou situaci řešil?
Prasklý vant na Atlantiku
Před lety jsme pluli přes Atlantik z Kanárů do Karibiku na jachtě dlouhé 43 stop. Přibližně 300 mil od našeho cíle jsme se dostali do naprostého bezvětří. Zrcadlová hladina se jen lehce dmula, nefoukalo zhola nic. Kvůli pařáku na palubě jsme přejmenovali polední hlídku na pánvičku.
Kde se stala chyba
Davida Macharáček nám poslal odkaz na dramatické video s tím, že by chtěl znát náš názor na to, kde se stala chyba. Pokusíme se upozornit na věci, které jsou jasné, vyhneme se ale dohadům tam, kde nejsou příčiny zřejmé.