Pohodová letní plavba se změní na drama, když vítr zesílí nad 40 uzlů a zvednou se krátké a vysoké vlny. Obloha je jasná, tlak vysoko, ale vítr skučí v lanoví. Hladinu Egejského moře bičuje meltemi.

Ve Středomoří nefouká severozápadní vítr, ale mistral. Nefouká jihovýchod, ale scirocco. Není to východní vítr, ale levante. A tak bychom mohli pokračovat dále. Znalost lokální terminologie je ve Středomoří nezbytná...

Připlouváte do přístavu na řeckém ostrově, který se zdá být skvěle krytý před převládajícím větrem. Čtyři metry hloubky, 20 nebo 25 metrů řetězu musí podle všech pouček stačit. Ostatní ale vyhazují kotvu daleko dále. Proč to dělají?

Egejské ostrovy jsou pro jachtaře lákavým cílem. Jejich návštěvu v letních měsících však je třeba zvážit. Platí to především pro méně zkušené skippery a posádky. Tento vítr dokáže zasít chaos i do trajektové dopravy.

Proč je letní plavba v Chorvatsku jednoduchá, vhodná pro začátečníky, a v Řecku v Egejském moři tomu tak není? Co je v Egeji náročné a platí to o celé oblasti? Jaká je odměna za odvahu a stojí za to?

Chorvatsko je zemí, ve které během roku trávím nejvíce týdnů. Srdeční záležitostí je však Řecko. Proč, čím je jiné?

Je Egej vhodná pro nezkušené jachtaře? Důležité je období, kdy se na moře mezi Řeckem a Tureckem vydáváte. A místo, samozřejmě. Jsou oblasti a období, kterých by se měl nezkušený jachtař vyvarovat.

Jaká část Středomoří je největrnější? Kam se vydat, když chcete, aby pravděpodobnost větru byla co nejvyšší? Kde je větru nejvíce v létě a kde v zimě?