Jugo je větrem, který v zimním čase přináší do Dalmácie, dary. Je to taková zvyklost. Blíží se čas vánoční a dary se to jen hemží. Když je může nosit fousatý dědek se sobem, proč by je nemohl nosit jihovýchodní vítr?

Žraloci trhají kořist na kusy a z krásného pobřeží s malebnými přístavy a kamennou staletou architekturou se stává eldorádo, zlatá žíla pro vyvolené.

Další zátoka, kde se platí! Tak si stěžují zkušení jachtaři v Chorvatsku na kotevní bóje, které se šíří Jadranem jako COVID Evropu v roce 2020. Pojďme se ale na bóje podívat z více úhlů.

Hluboké vody Jadranu na jihu mezi Černou Horou a Itálií se zahřívají. Více než se čekalo. Mohlo by se říci, že se rozbila klimatizace, která Jadran ochlazovala.

Rybí sádky v moři. Ryb z nich jsou plné restaurace. Doporučení výživových poradců zní, jezte ryby, je to zdravé. A jak je to šetrné k životnímu prostředí?

Kolik hektolitrů saponátu skončí každou sobotu v moři v maríně Sukošan/Biograd/Seget/Split… Dovolená na jachtě je taková čistá dovolená. Neškodná na první pohled. Má ale i své stinné stránky.

I lodní doprava se snaží snižovat emise. Obviňovaná ze znečišťování ovzduší investuje do ekologických technologií. Utrácí stovky milionů navzdory Václavům Klausům, kteří nikdy neviděli výrazné tání ledu (samozřejmě kromě filmů Ala Gora).

Kdo více škodí na naší planetě. Indický šofér 50 let starého kouřícího kamionu, nebo majitel supermoderní megajachty, která je svými technologiemi označována za ekologickou?

Na jihu Istrie na Premantuře a u mysu Kamenjak zasáhla pobřeží ropná skvrna. Na místě je na osm desítek hasičů a zaměstnanců Kamenjaku, kteří se snaží zastavit šíření ropné skvrny.

V přístavu v Lošinji našli velkou protilodní minu typu „ježek“. Pozůstatek neklidných dob 2. světové války. Leží v bahně na dně luky a čekala na svoji chvíli. Nyní však byla odhalena.