Řetězová pavučina v přístavu

Přístav je mělký, dno jasně viditelné. Potřebujete hodit kotvu. Ale kde? Dno je plné kotev a řetězů nových i letitých. Kde spustit kotvu, aby šla ještě vytáhnout?

Piloty na svých stránkách občas zmiňují staré řetězy na dně přístavů. V Piso Livadi na Parosu nejde o jednotlivé řetězy. Na dně je pavučina řetězů, občas proložených zapomenutou kotvou, či betonovým blokem. Řetězy probíhají kolmo na molo, souběžně s molem i jakýmkoliv směrem na molo šikmým. V tom či onom úhlu.

Kde hodit kotvu, aby bylo možné ji ještě vytáhnout? Ve špinavé vodě, kde nevidíte na dno je to snadné. Správná vzdálenost od mola podle hloubky, kolmo na místo, kde chcete zakotvit. Tam spustíte kotvu. Nevědomost je šťastná a zjednodušuje situaci.

Když se tam ale protínají další dva řetězy na dně, a víte o tom, je třeba místo upravit. Těžko hledat v pavučině místo, kterým bezpečně prolétnout. Manévrujete s lodí tak, abyste příď dostali metr vpravo a o dva metry blíže k molu. Ne více, ne méně. Jinak byste se dostali do jiné pavučiny. No a loď není auto, je snášená větrem, její pohyb má své zákonitosti.

Takové chvíle můžete zažít v přístavu s čistou vodou, když se nechcete chytit do pavučiny z řetězů na dně.