Na zaďák s moderní charterovou jachtou

Jak plout na zadní vítr s moderní charterovou jachtou bez genakru? Na motýla je to nestabilní, gena je malá a bez spinakerového pně poletuje z boku na bok. Bez hlavní plachty zase chybí výkon.

Chceme-li plout na plachty, nezbyde nám než halzovat po větru. Plujeme na boční vítr, odpadáme a povolujeme plachty. Odpadáme do chvíle, než se gena schová za hlavní plachtu. Poznáme to podle toho, že gena ztratí vítr a začne padat. V té chvíli mírně vyostříme a jsme na víceméně optimálním kurzu po větru, kterým můžeme plout.

Stejně jako při křižování proti větru po čase uděláme obrat, samozřejmě halzu a najdeme si ideální kurz na druhý bok.

Při takové plavbě musíme mít buď pozorného kormidelníka, nebo použijeme autopilot. V takovém případě volíme tzv. WIND mód, tedy windpilota. Najdeme-li správný kurz vůči větru, autopilot ho bude spolehlivě držet.

Pokud chcete plout k cíli co nejrychleji, zadejte si do mapového plotteru waipoint, nastavte ho jako cíl a sledujte VMG. Při ladění ideálního kurzu uvidíte, kdy budete mít nejvyšší VMG, tedy rychlost přibližování se k cíli.

Poznámka ke starším jachtám

Starší jachty obvykle měly mnohem větší genu (cca 130 %), navíc bývaly vybaveny spinakerovým pněm. Proto přicházely v úvahu dvě možnosti. Pokud chceme plout bez starostí, vytáhneme pouze genu a plujeme po větru. Plachta je mnohem větší než moderní geny a loď má dostatečný výkon.

Druhou možností je plavba na motýla. Díky spinakerovému pni je možné genu rozepřít o stěžeň a plavba na motýla je stabilní.

Související články

Tragická halza

Tragická halza

Na konci května při regatě Slovak Sailing Week zemřel po nepovedené halze zkušený slovenský jachtař Andrej Horák. Svoji roli při tragické nehodě sehrál autopilot. Na co je třeba si dát pozor?