Daniel Vodička / pátek 25. listopadu 2016

Den pro Šakala?

Šakal včera ztrácel 100 mil na první místo. Dnes jen 40. Co je to za zvíře? Dokáže znervóznit. Drží se za patami, je trpělivý, tichý. Útočí jen ve vhodných chvílích. Nevysiluje se.

Jmenuje se Armel Le Cléac´h. Drží se na druhém místě Vendée Globe a moc o sobě neříká. Byl druhý ve dvou posledních ročnících Vendée. A nikdy jste se nedozvěděli o žádných jeho potížích. Z paluby jeho lodí přicházely jen nicneříkající fotografie typu: já a plachta, já a moře. Nic víc. Až později přiznal, že nějaké technické problémy byly, ale nespecifikoval je.
Stejné to může být i nyní. Zatímco ostatní na čele řeší srážky s UFO, Armel nic. A pluje stále stejnou rychlostí dále. Má takové štěstí? Nebo něco zamlčuje?

Bezchybný...
Je to soupeř, který nedělá chyby. Jede si své nejlepší a čeká na chybu soupeře. Jedna z chyb vedoucího Alexe Thomsona zřejmě přišla v noci. Alex vyjel dále k severu, Armel zamířil na jih. Jejich dráhy se proťaly a Armel zkrátil Alexův náskok o 60 mil.

Oba soupeři na čele se budou další desítky hodin potýkat s oblastí se slabým větrem. To jsou chvíle, kdy je třeba pečlivě volit trasu. Zde je možné snadno ztratit. Nebo také získat. Jak se to vezme.

Rekordní Atlantik
Vedoucí trojice již má za sebou Atlantik a pluje v Indickém oceánu. Alex vytvořil nový rekord od startu Vendée k zeměpisné délce mysu Dobré naděje. Má hodnotu 17 dní, 22 hodin a 58 minut. Starý rekord Armela Le Cléac´h vylepšil o neuvěřitelných 5 dnů! Podobnou hodnotu měl rekord maxikatamaranu Orange v roce 2002 při Jules Verne Trophy s třináctičlennou posádkou.

Co k rekordu říci? Podívejte se, jak rychlý byl start závodu, jak rychlý byl průjezd rovníkovými tišinami a především, jak rychlý byl jižní Atlantik. Podívejte se na ideální trasu od pasátové oblasti až k mysu Dobré naděje. Z pasátu vjely vedoucí jachty rovnou do fronty, která je dovezla až do Indického oceánu. Bez zdržení. Také to mohlo být jinak. Kdo nestihl tuto frontu, stál v bezvětří a ztratil na vedoucí lodě 1000 mil.

Další ze hry
Jižní Atlantik poslal domů, respektive do Kapského města, dva z favoritů. Nejprve Vincent Riou na PRB, včera pak Morgan Lagraviere na Safran. Obě lodě se srazily s něčím, co plavalo v moři. PRB srážka poškodila kýl, u Safranu se ulomilo kormidlo. Lodě se mohly srazit s čímkoli. Pokud se ale podíváte, jak využíváme moře jako smetiště, mohlo jít i o odpad, který do moře naházeli lidé.

Malé upozornění
Na 6. místě pluje trojnásobný vítěz Solitaire du Figaro Yann Elies. Vynikající jachtař na lodi z roku 2006. Už se zdálo, že je ze hry o medaile. Plul na 10. místě a ztrácel. Nyní je šestý. Na stupně vítězů ztrácí hodně, ale na 4. místo to už je jen 400 mil.
Yannu Elies držíme palce. Sympaťák, který v roce 2008 čekal se zlomenou stehenní kostí a pánví 2 dny na evakuaci z lodi 1000 mil jižně od Austrálie.

Polohu lodí najdete zde.

5789

Tagy: Vendée Riou Thomson Le Cléac´h Elies Lagraviere

Související články

Všechno je možné…

Armel Le Cléac´h má za sebou zastávku v Riu s výměnou dvojice kormidel. Na čele Arkea Ultim Challenge se pomalu posouvá vpřed Charles Caudrelier. Jeho trimaran je velmi unavený. Druhé místo patří strhanému Thomasu Covillovi.

Loick Peyron o důležitosti štěstí

Trojice vedoucích jachet Arkea Ultim Challenge má za sebou mys Horn a hledá cestu na sever Atlantikem. 4700 mil do cíle pro vedoucího Caudreliera. Co o dosavadním průběhu závodu říká hvězda oceánského jachtingu Loick Peyron?

200 mil k mysu Horn