Jak nerozlámat loď při Vendée Globe

Chcete-li zvítězit, musíte mít nohu na plynové páce. Musíte dostat z lodě maximum možného. Maximum, ale nikoli více. Když to přeženete, rozlámete loď a nedojedete. Jak se hledá hranice mezi dost a příliš?

Jsou závodníci, kteří ve Vendée Globe doplouvají do cíle. A jsou jiní, kteří často nedokončí. Štěstí jedněch, smůla druhých? Nebo jeden příliš tlačí na pilu a druhý má pro jachtu větší cit?

Takto to bývalo dříve. Michel Desjoyeaux (jediný dvojnásobný vítěz Vendée), vynikající závodník s citem pro hranice, za které se není dobré vydávat. Hranice své a hranice lodě. Trochu zapomínaný Armel Le Cléac´h. Třikrát se postavil na start. Dvě druhá místa a jedno vítězství. Fantastické výsledky. Na druhou stranu Alex Thomson. Pět startů, třikrát nedojel. Jednou třetí a jednou druhý. Hranice možností lodě byly dříve závislé především na citu závodníka.

Dnes je to jiné. Moderní lodě jsou protkané senzory a optickými vlákny. Vše měří namáhání, vše se sejde na monitoru počítače. Senzory ve vantech měří napětí v takeláži, optická vlákna jsou ve stěžni, v trupu, ve foilech, v kormidlech.

Namáhání má své limity. Jakmile je nějaký překročen, rozezní se alarm. Je třeba problém řešit. Will Harris z týmu Malizia k tomu říká: „Důvodem, proč je důležité mít údaje o zatížení, je ten, že na palubě lodi máte často pocit, že všechno každou chvíli exploduje. Plavba na lodi IMOCA je velmi hlučná. Mnoho částí lodě vydává stále velmi hlasité a znepokojivé zvuky. Ale pokud vám data říkají, že je vše v pořádku, máte jistotu, že na loď můžete i nadále tlačit.“

„Zajímavé je i to, že stav lodě souvisí s tím, jak unavený bude závodník,“ poznamenává Will Harris. "Čím více alarmů řve, tím více je třeba akcí od závodníka a tím méně může spát a odpočívat."