Co Francouz nemůže, je jinému dovoleno?

Včera jsem dostal email od našeho čtenáře Ládi Smetany, který se vztahoval především k článku Chceš tu být? Tak plať jako mourovatej. V článku šlo o rozmrzelou reakci redaktora webu morski.hr na to, že francouzská jachta místo zaplacení maríny stojí na kotvě vyvázaná na břeh.

Níže reakce Ládi Smetany

Já obecně vyvazování na břeh nemám rád, ale je to dnes už někdy nutnost. Vzhledem k počtu lodí v zátokách. Pravda ale je, že za stromy bych se nikdy nevyvázal. Dokonce bych si myslel, že je to zakázané. Nicméně řeči jadranských domorodců o tom, jak turisté ničí jejich krásnou přírodu, kterou si tak chrání, mě dostávají! Ano, někteří turisté určitě ničí, ale rozhodně v tom nejsou osamoceni.

Jezdím s lodí hodně na Lastovo a v Ubli staví od loňska nové nábřeží. Proto tam mají navezenou techniku. V květnu byl ponton s jeřábem zakotvený v zátoce Kremena. Lany silnými jako moje ruka byl vyvázaný ke břehu za dvě mohutné staré borovice!! Nevím, jak dlouho tam byl, ale jedna měla kůru sloupanou už tak ze 2/3 obvodu. Musím se schválně příští rok podívat, jestli to přežila.

Tedy tolik k vztahu domorodých obyvatel k ekologii. A to se bavíme o národním parku! Škoda, že jsem neudělal fotku, mohl jsem ji poslat tomu novináři. Ponton s jeřábem by snad za turistický neoznačil.

Další příklad: v zátoce Čigrada na Murteru vykáceli staré borovice (jedna měla určitě přes 100 let) kvůli vybetonování další terasy restaurace. Nevím, kdo tam na té výhni bude sedět. Pod borovicí bych určitě obědval radši. Ale byznys je byznys…

Každopádně myslím, že je třeba nejdříve zamést před vlastním prahem a pak obviňovat turisty, byť to mnohdy nejsou žádná neviňátka.

Ale nechci je pomlouvat, pro mě je Chorvatsko srdeční záležitostí. Strávil jsem tam kus života a mám ho moc rád. A jsem rád, že zatím je, jaké je, a ne kompletně svázané předpisy a restrikcemi.

A ještě k bouřlivému konci minulého týdne…

Jinak ten minulý týden jsem se ve čtvrtek (5.9.) vracel právě z Lastova. Čekal jsem na vítr, abych se vyvezl nahoru na sever (marinu mám v Pirovacu). Bouřku hlásilo dostatečně dopředu jak Windy, tak Split Radio, takže to nebylo nic nečekaného. Na Lastovu se začalo rozfoukávat jugo někdy okolo 0900 a přes den pak foukalo na volném moři do cca 20-25ti uzlů. Po těch dnech bez větru na zadák paráda. Z Lastova do Rogoznice jsem jen na genu dojel za cca 10 hodin a měli jsme ještě spoustu času na večeři a přípravu na bouřku. Ta se navíc proti předpovědi trochu zasekla nad Zadarem, takže přišla až někdy před půlnocí. V zátoce foukalo v poryvech dle anemometru přes 30uzlů ale pocitově mi to přišlo víc. Možná jsem se nekoukal na anometr v pravou chvíli. Řešil jsem hlavně loď, ne čísla.  Na kotvě nás to trochu popotáhlo, tak jsem jí pro jistotu chvíli odlehčoval motorem, převážně na volnoběh. Hlavní představení bylo tak necelou hodinku a další dvě hoďky šly ještě občasné poryvy, tak do 20ti uzlů. Nicméně v 0300 už jsem zase spal. V pátek už zas nic a až do soboty večer, kdy jsme odjížděli vedro a klid.