Znáte vítr na Jadranu

Na oceánu je vítr anonymní. Bývá závislý na tlakovém gradientu, a to jak směr, tak i síla. Ve Středomoří je situace jiná. Každý vítr zde má své jméno, svou jasnou charakteristiku. Podle názvu větru poznáme, co můžeme očekávat.

Proč se liší vítr na oceánu a ve Středomoří? Je to jednoduché. Středomoří je specifické tím, že je celé obklíčeno poměrně vysokými horami. Ty mají vliv na počasí. Usměrňují tlakové útvary, některé pustí, jiné odkloní. Ovlivňují vítr, před jedním pobřeží kryjí, jinému dodají sílu, či změní jeho směr. Středomoří je zkrátka jiné. Znalost lokálních specifik jachtařům pomůže. 

Maestral - NW

Jaký vítr vane na Jadranu za krásného a stabilního letního počasí? Jmenuje se maestral. Nepleťme si ho s mistralem v západním středomoří. Směr může být stejný, ale charakteristika je zcela odlišná.

Maestral je vítr vanoucí v letních měsících na Jadranu. Vane od severozápadu a dosahuje síly cca do 5°Beauforta, tedy do 20 uzlů. Zajímavý je vznik maestralu. Vliv na jeho vznik má vítr etesian a bríza. Etesian je každoroční vítr severozápadního až západního směru. Pojmenován byl starověkými Řeky. Vzniká na pomezí Azorské tlakové výše a letní tlakové níže nad Pakistánem. V Egejském moři tvoří obávané meltemi.

Etesian tedy vane v době, kdy počasí ve Středomoří nabere letní ráz. Nejsilnější je v průběhu června července a srpna. V září pozvolna slábne. Je tedy etesian maestralem? Je a není. Maestral má ještě jednu složku a tou je bríza

Maestral začíná vát dopoledne v 10 – 11 hodin a po setmění slábne nebo utichá. To jasně ukazuje na vliv termiky. Etesian, který vane ve dne i v noci, je ovlivněn brízou, která mění jak jeho směr, tak i sílu. Na severu Jadranu je směr brízou ovlivněn výrazně, maestral vane k pobřeží. Cestou na jih je směr souběžný s pobřežím, složka etesianu v maestralu převažuje.

Maestral je příjemný vítr, který v horkých letních dnech přináší osvěžení. Je skvělý pro jachting, směr je stálý, nedosahuje extrémní síly a na noc ustává.

Jugo - SE

Jugo je jihovýchodní vítr na Jadranu. Jugo může dosáhnout až síly orkánu, obvykle je ale slabší. Můžeme ho rozdělit na cyklonální a anticyklonální. Cyklonální jugo vane na přední straně tlakové níže. Anticyklonální jugo na zadní straně tlakové výše.

Jugo přináší teplý a vlhký vzduch. Vítr je stálý, bez poryvů, jasný znak stabilního zvrstvení. Jakmile teplý a vlhký vzduch stoupá a ochlazuje se, dochází ke kondenzaci a k vypadávání srážek. Proto při jugu nejprve prší na návětrných stranách hor a ostrovů. To je situace, kterou můžeme čekat při cyklonálním jugu. Při anticyklonálním bude obloha jasná.

Jugo nepřichází náhle. Zesiluje pomalu. Na plnou sílu větru je možné se připravit. Na druhou stranu ale zvedá vysoké vlny, protože vítr vane dlouho a vlny mají k dispozici dlouhou volnou plochu, na které se mohou rozjet. Jugo končí přechodem fronty. Za frontou se vyjasní a vítr změní směr. Nejčastěji vane v zimních měsících, v létě je silné jugo výjimečné. Po jugu často následuje bóra. Častá je také situace, že bóra vane na severu Jadranu až k mysu Ploča (u Rogoznice) a jižně od mysu fouká jugo.

Bóra - NE

Mimořádně obávaným větrem v Chorvatsku je bóra. Je to studený a nárazový severovýchodní vítr. V určitých lokalitách může dosáhnout mimořádné síly (na Maslenickém mostě bylo naměřeno 248 km/h). Kvůli bóře bývá v zimních měsících často uzavřena jak pobřežní Jadranská magistrála, tak i z hor sestupující dálnice.

Bóra vzniká ve chvíli, kdy se za pobřežními horami začne hromadit studený vzduch. Studený vzduch za horami je těžký, vzduch na pobřeží je teplý a tedy i lehčí. Studený vzduch z vnitrozemí začne přetékat přes horský masív a stéká na pobřeží pod teplý vzduch podobně jako voda. Jde o vítr, který je nazývaný katabatický. Díky svému charakteru může být mimořádně prudký (čím větší rozdíly teploty, tím silnější vítr), je nárazový a přichází plnou silou.

Podle způsobu vzniku větru je jasné, že jeho síla se liší podle lokality. V místech, kde jsou hory na pobřeží přerušeny údolími nebo průsmyky, vane bóra silněji. Na severu Jadranu se se silnou bórou setkáme především v okolí Terstu, u Rijeky, u Vinodolu, Senje, ve Velebitském kanálu, u Maslenice, v Novigradském zálivu či u Šibeniku. Na jihu je bóra slabší, ale i zde jsou místa, kde vane silněji, než jinde. Je to mezi Splitem a Kaštely, u Omiše, v okolí zátoky Vrulje na začátku Makarské riviéry, dále u ústí Neretvy, u Žuljany na Pelješacu a v okolí řeky Dubrovačka.

Bóra nezvedá příliš vysoké vlny, vane od pobřeží, jsou ale krátké a nepříjemné. Často se bóra dále na moři stáčí na severozápadní vítr. Bóra je velmi dobře předpovídána meteorology. Typický oblak ležící na vrcholu pobřežních hor je patrný v podstatě až ve chvíli, kdy již vítr fouká.

Bóra vane nejčastěji a nejsilněji v zimě, na podzim a na jaře. I v létě se však můžete setkat s krátce trvající bórou o rychlosti 50 uzlů. V zimě může bóra vytrvat i týden, v létě obvykle dlouho nevydrží. V nočních hodinách bývá bóra silnější než ve dne, kolem poledne je obvykle nejslabší.

Garbin a lebić – SW

Jihozápadní vítr na Jadranu se nazývá garbin nebo lebić. Obvykle jde o to samé, ale někteří rybáři tento vítr dále dělí na garbin vanoucí od SSW a lebić od SW. Jde o stejný vítr. Přichází před studenou frontou, na konci juga a obvykle nevane dlouho. Může dosáhnout síly až 11°Beauforta. Před garbinem nás varuje tmavá hradba mraků, která se rychle blíží od západu. Vítr bývá obvykle doprovázen bouřkami.

Vlny na moři jsou veliké a dochází k jevu zvanému cross sea. To znamená, že k vlnám od jihovýchodu, které zvedlo jugo, se přidají vlny z jihozápadu. Stav moře je chaotický a pro menší lodě nebezpečný. Mnohé přístavy nejsou před jihozápadním větrem příliš chráněny. Příkladem může být Komiža na Visu.

Pulenat - W

Pulenat je silný západní vítr. Jeho název je odvozen z latinského slova ponens (silný,mocný).

Dodnes jde o obecný název západního větru ve Středomoří. Název pochází z římských dob. V Chorvatsku je pulenat poměrně vzácný, přináší však nebezpečné vlny a občas dosahuje síly až 11°B. Viditelnost může být snížena až k nule, vítr přichází rychle. Jde o vítr, který nepříjemně zasahuje zátoky otočené na západ, jako jsou Milna na Brači, Stari Grad na Hvaru, či Vela Luka na Korčule. S pulenatem se nejčastěji setkáme na podzim, může následovat po jugu.

Tramontana - N

Je to vítr vanoucí od severu. Je velmi podobný bóře, ale je stabilnější, tedy méně nárazový. Často po tramontaně bóra následuje. Tramontana dokáže nastoupit velmi rychle a způsobit značné škody. 11.srpna 2010 například tramontana potopila 2 jachty v přístavu Olib, 3 další velmi vážně poškodila.

Levant – E

Východní vítr levant je v letních měsících neškodný. V zimě se však jedná o silný a nepříjemný déletrvající vítr, který obvykle přináší zataženou oblohu, drobný déšť nebo mrholení. Svou charakteristikou se blíží jak bóře, je studený, tak jugu, vane stabilně. O nepříjemných vlastnostech tohoto větru svědčí jeden z jeho jiných názvů „kozomor“.

Levant může vát velmi dlouho, s drobnými variacemi směru k bóře a jugu.