showTop
× Search
Zaslechl jsem názor, že v poryvu je třeba vyostřit. Aby se vylil vítr z plachet. Je to špatné řešení. V poryvu je třeba udělat něco úplně jiného.  Proč nevyostřovat? V první řadě to není třeba dělat, protože loď to udělá za nás. Dále to není dobré dělat proto, že rychlost větru působícího na loď se ještě zvýší, protože k rychlosti větru musíme připočítat i rychlost lodi, která proti němu pluje. Plachty začnou flatrovat. Vítr je silný a plachty flatrují. To je vystavuje velkému namáhání. Pokud jsme jim nic neudělali do té doby, může se nám to povést nyní. Navíc mohou ublížit nám a takeláži. A nakonec, co budeme dělat pak? Po vyostření? Loď se zastavila, je neovladatelná a vítr s ní mlátí. Nepříjemná situace. Co dělat? Plujeme určitým kurzem a v tomto kurzu chceme pokračovat i nadále. Přichází poryv, vidíme ho na hladině. Je jasné, že bude mít tendenci loď naklonit a stočit proti větru. Proto se připravíme na to, že se budeme snažit kurz stále držet tím, že kormidlem budeme...

Poslední videa

Závodní jachting

Testy

Čím je jiný Sirius 35 DS

Redaktoři Yachting Mothly zhodnotili, že jde o nejlepší jachtu, jakou kdy testovali. V prosinci se na ní na Baltu projel Dan Přívara. Čím je tato jachta tak jiná, že je nejlepší?

Je třeba v zimě dříve refovat?

Je třeba v zimě dříve refovat?
Daniel Vodička
/ Kategorie: Technika plavby, Počasí

Je třeba v zimě dříve refovat?

V zimě je jachting náročnější. Studený vzduch má větší sílu, jachta se více naklání, je třeba dříve refovat. Proč tomu tak je?

Důvodem je vzduch, respektive jeho teplota. Teplý vzduch je lehčí než vzduch studený. Bratři Montgolfiérové toho využili již v roce 1783. Na první pohled to není mnoho. Při 0°C je hustota vzduchu 1,293 kg/m3, při 25°C  pak 1,185 kg/ m3. Nezdá se to jako velký rozdíl, vždyť je to jen 108 g. Na druhou stranu je to skoro 10 %, při teplotě na nule je vzduch téměř o desetinu těžší. To se samozřejmě projeví i v tlaku, který působí na plachty. Stejně silný vítr v zimě naklání jachtu více, na plachty působí větší síla a je třeba dříve refovat.

Pak je tu ještě jeden důvod. V zimě je atmosféra často méně stabilní, to znamená vítr je více poryvový. K větší hmotnosti vzduchu se přidává silnější vítr v poryvech. Protože síla působící na plachty roste se čtvercem rychlosti větru, jde o výrazné rozdíly.

Řekněme, že máme stabilní vítr o rychlosti 10 m/s při teplotě vzduchu 25°C a poryv 15 m/s při teplotě 0°C. Jaký bude rozdíl v síle působící na plachty?

Vyjdeme z jednoduchého vzorečku

F=0,5​ ρ V2 A C

F je výsledná síla [N] působící na plachtu

ρ je hustota vzduchu

V je rychlost zdánlivého větru v m/s

A je plocha plachet

C je bezrozměrný koeficient (zahrnuje aerodynamiku, trim, úhel náběhu; u plachet se typicky pohybuje řádově 0,8–1,5)

Protože plocha plachet A a koeficient C budou stejné v obou případech, nebudeme je počítat.

Zbude nám tedy pro porovnání výpočet F=0,5​ ρ V2

Ve větru 10 m/s při teplotě 25 °C je výsledek 59 N.

Při poryvu 15 m/s při teplotě 0 °C je výsledek 145 N.

V zimě je dobré dříve refovat jak kvůli o téměř 10 % hustšímu vzduchu, tak i proto, že atmosféra bývá méně stabilní a vítr je více poryvový.

864

Vyhledat

Nejbližší události

«červenec 2026»
poútstčtsone
293012345
6789101112
13141516171819
20212223242526
272829303112
3456789
Na horu