showTop
× Search
Na ostrově Brač stále hoři. Již včera byla požárem zasažena 1/7 ostrova. Plocha velká jako vedlejší ostrov Šolta. A dnes se objevil i další požár. O mohutném požáru na Brači jsme psali již včera. Stovky lidí musely být evakuovány loděmi poté, co noční bóra ze soboty na neděli dodala plamenům rychlost. Během neděle, když vítr zeslábl, se podařilo oheň částečně zpacifikovat, boj však stále není u konce. Dnes znovu stoupal kouř k nebi nad Milnou a hasičské Canadairy musely hasit nově vzniklý požár pod nejvyšší horou Brače Vidova gora. To už je přímo nad městečkem Bol, které je na jižním pobřeží ostrova v jeho polovině. Na titulním obrázku k článku je červeně vyznačena oblast, která byla požárem zasažena. Údaje pocházejí z neděle. Šlo o více než 14 % rozlohy ostrova. Některé oblasti padly za oběť požáru v posledních letech již po několikáté. Jde především o oblast, kterou na jižním pobřeží vymezují zátoky Smrka (lodní bunkr) a Blaca (klášter). 

Poslední videa

Závodní jachting

Testy

Čím je jiný Sirius 35 DS

Redaktoři Yachting Mothly zhodnotili, že jde o nejlepší jachtu, jakou kdy testovali. V prosinci se na ní na Baltu projel Dan Přívara. Čím je tato jachta tak jiná, že je nejlepší?

Je třeba v zimě dříve refovat?

Je třeba v zimě dříve refovat?
Daniel Vodička
/ Kategorie: Technika plavby, Počasí

Je třeba v zimě dříve refovat?

V zimě je jachting náročnější. Studený vzduch má větší sílu, jachta se více naklání, je třeba dříve refovat. Proč tomu tak je?

Důvodem je vzduch, respektive jeho teplota. Teplý vzduch je lehčí než vzduch studený. Bratři Montgolfiérové toho využili již v roce 1783. Na první pohled to není mnoho. Při 0°C je hustota vzduchu 1,293 kg/m3, při 25°C  pak 1,185 kg/ m3. Nezdá se to jako velký rozdíl, vždyť je to jen 108 g. Na druhou stranu je to skoro 10 %, při teplotě na nule je vzduch téměř o desetinu těžší. To se samozřejmě projeví i v tlaku, který působí na plachty. Stejně silný vítr v zimě naklání jachtu více, na plachty působí větší síla a je třeba dříve refovat.

Pak je tu ještě jeden důvod. V zimě je atmosféra často méně stabilní, to znamená vítr je více poryvový. K větší hmotnosti vzduchu se přidává silnější vítr v poryvech. Protože síla působící na plachty roste se čtvercem rychlosti větru, jde o výrazné rozdíly.

Řekněme, že máme stabilní vítr o rychlosti 10 m/s při teplotě vzduchu 25°C a poryv 15 m/s při teplotě 0°C. Jaký bude rozdíl v síle působící na plachty?

Vyjdeme z jednoduchého vzorečku

F=0,5​ ρ V2 A C

F je výsledná síla [N] působící na plachtu

ρ je hustota vzduchu

V je rychlost zdánlivého větru v m/s

A je plocha plachet

C je bezrozměrný koeficient (zahrnuje aerodynamiku, trim, úhel náběhu; u plachet se typicky pohybuje řádově 0,8–1,5)

Protože plocha plachet A a koeficient C budou stejné v obou případech, nebudeme je počítat.

Zbude nám tedy pro porovnání výpočet F=0,5​ ρ V2

Ve větru 10 m/s při teplotě 25 °C je výsledek 59 N.

Při poryvu 15 m/s při teplotě 0 °C je výsledek 145 N.

V zimě je dobré dříve refovat jak kvůli o téměř 10 % hustšímu vzduchu, tak i proto, že atmosféra bývá méně stabilní a vítr je více poryvový.

951

Vyhledat

Nejbližší události

«září 2026»
poútstčtsone
31123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
2829301234
567891011
Na horu