Velká část charterových jachtařů má minimální zkušenosti s přístavními manévry. Přidá-li se k tomu ještě jeden nedostatek, jen těžko je možné počítat s tím, že přistání dopadne dobře. Kolik zkušeností s přístavními manévry je dost? Přesné číslo neřeknu. Půjdu na to jinak. Že mám dost zkušeností, mohu říci ve chvíli, kdy v každém okamžiku vím, proč jachta dělá to, co dělá, a co mám udělat, aby udělala to, co chci já. A zároveň jsem schopen vnímat, co se děje kolem. Co dělá posádka, co dělá příď lodě, co dělá pomocník na břehu. Pak je možné říci, že už mám zkušenosti. Když zkušený nejsem… Když nemám dostatek zkušeností, stále bojuji sám se sebou a s lodí. V cestě stojí samá protivenství. Loď je blbá – tedy nedělá to, co chci já. Podmínky jsou nevhodné – lodě stojí blbě, vítr blbě fouká. Pomocník na břehu je pitomý – nedělá to, co bych si představoval. A posádka je naprosto zmatená. Proč je posádka zmatená? My se zastavíme u posledního bodu, tedy u posádky. Za její zmatenost...