Že je na světových mořích vše objeveno, neznamená, že se mezi námi nerodí další Kolumbové, Drakeové, či jiní objevitelé dávných staletí. Dvouletý Srb bude možná jedním z nich.

Pod Velebitem včera foukalo. Chorvatští meteorologové varovali před 100 uzly větru. My byli svědky poryvů o rychlosti 86 uzlů, tedy 160 km/h.

Autopilot je nejlepší přítel na palubě. Zmáčkneme AUTO a jedeme. Není třeba stát za kormidlem, soustředit se na vedení lodi. Jste-li sóloví jachtaři, je nezbytný. Víte ale, co vše autopilot dokáže?

Co je to vendeval, co khamsin, odkud vane thehuantepecer? Nebo něco jednoduššího. Poniente? Levante? Calima? Také nic? Tak si k tomu něco řekneme.

Bóra včera na Jadranu dosahovala v nárazech rychlosti až 190 km/h. Tolik změřila automatická měřící stanice pod Velebitem na mostě na ostrov Pag.

Jaká část Středomoří je největrnější? Kam se vydat, když chcete, aby pravděpodobnost větru byla co nejvyšší? Kde je větru nejvíce v létě a kde v zimě?

Slunný den, předpověď slibuje bezvětří. Podle našich předpokladů by se ale měla před polednem zvednout bríza. Nebo neměla? Jsme na pobřeží poloostrova a čekáme, jestli zafouká, nebo se dnes na nás vítr vykašle.

Německý expert na energetiku Daniel Hautmann v nové knize předkládá návod, jak na přirozeném zdroji energie znovu vystavět celá odvětví. Začíná námořní dopravou.

Pokud se dnes do některé části světa rozhodneme zavést elektřinu, vyjde nejlevněji použít slunce nebo vítr. To není výkřik zelených fanatiků, ale analýza agentury BloombergNEF.

Norský miliardář Kjell Inge Rokke, jehož bohatství vyrostlo na ropě a plynu, řekl, že je čas pro investice do obnovitelných zdrojů energie. Především měl na mysli vítr.

Častá otázka zní: „V jak silném větru musím refovat?“ Lidé chtějí exaktní čísla. Ta ale neexistují. Tak kdy je tedy čas na ref?

Na severním Atlantiku to zase bouří. Vítr přes 100 uzlů a vlny 15 metrů.  Na 1400 námořních mílích je tlakový gradient skoro 90 hPa! To už prostě musí foukat.