Zátoka Gornji Molunat je vystavena plné síle juga, které sebou nese smetí pocházející v největší míře z Albánie. Tuny plastu končí na plážích a na dně zátoky.

Lidská inteligence naházela plastový odpad do moře, ale na úklid už nestačí. Ten má obstarat inteligence umělá.

Podívejte se, jak vypadá mořské dno na jihu Jadranu u chorvatské vesnice Molunat. Odpad se do zátoky, která je otevřená k jihu, dostává především z Černé Hory a Albánie.

Tento desetiletý samec vorvaně byl nalezen na pláži Luskentyre Beach ve Skotsku. V sobě měl metrák lan, sítí a jiného plastového odpadu.

Minulý týden bičovalo pobřeží Jadranu několikrát extrémní jugo. Vítr je pryč, ale po něm zbyly na plážích, v zátokách a přístavech desítky tun plastového odpadu. Moře vrací, co mu dáváme.

Komu při plavbě na lodi nikdy nespadl do vody kolíček na prádlo, ať hodí kamenem. Banalita, na které zdánlivě nezáleží.

Na našem facebookovém profilu mnoho čtenářů argumentuje tím, že plast v mořích nepochází ze západního světa. Vypadá to, že je to velký omyl. Jsme spoluzodpovědní za miliony tun plastů v třetím světě.

Zátoky na pobřeží chorvatského ostrova Mljet jsou po zimě plné plastového odpadu. Nejen plné, dokonce přeplněné. Týká se to i národního parku na západě ostrova. Je tu ale i dobrá zpráva.

V trávicím traktu uhynulého vorvaně v Itálii bylo nalezeno téměř čtvrt metráku plastového odpadu. Stalo se v Itálii, nikoli v nějaké z rozvojových zemí, kde hospodaření s odpadem neexistuje.