Níže, cyklóna, tlaková níže… Co to vlastně je? Co od toho slova očekávat? Jaké bude počasí, když v předpovědi mluví o tlakové níži, nebo ji vidíme na synoptické mapě?

Při poslechu anglickojazyčné předpovědi často narazíte na výrazy veering a backing. Vztahují se ke směru větru, co však znamenají?

Co je to vendeval, co khamsin, odkud vane thehuantepecer? Nebo něco jednoduššího. Poniente? Levante? Calima? Také nic? Tak si k tomu něco řekneme.

Meteorologický model počítá předpověď počasí pro určitou síť bodů, síť čtverců. Čím má čtverec menší stranu, tím je předpověď pro danou oblast přesnější.

Minulý týden jsem byl na zkouškách zkušebních komisařů na ministerstvu dopravy. Zaskočilo mě, že mnozí z těch, kteří se chtějí stát zkušebními komisaři z meteorologie, nepoznají na synoptické mapě, jak bude foukat vítr.

Pohled na oblohu vám může říci mnohé o následujícím dění. Umíte přečíst, co je v oblacích napsáno?

Tento týden budou nejvyšší denní teploty v Chorvatsku šplhat až k letní třicítce. Na začátku příštího týdne by však mohlo přijít brutální ochlazení. Prognózy meteorologických modelů se však výrazně liší.

Jarní měsíce bývají v Dalmácii proměnlivé a někdy zde počasí dělá zvláštní věci. Speciálně na určitých místech.

Slunný den, předpověď slibuje bezvětří. Podle našich předpokladů by se ale měla před polednem zvednout bríza. Nebo neměla? Jsme na pobřeží poloostrova a čekáme, jestli zafouká, nebo se dnes na nás vítr vykašle.

Máte-li za sebou zkušenost s mlhou na moři, jistě mi dáte za pravdu, že je to situace, kdy se na palubě cítíte nejméně jistě. Zvláště v místech, kde je hustý provoz.

Dnes během dne a v noci na zítřek hrozí na Jadranu nebezpečí velmi silných bouřek. Meteorologické varování mluví o supercelách, přívalovém dešti, bleskových povodních, silném větru, krupobití, a dokonce i nebezpečí tornád.