Jsou díly na jachtách, na kterých se nevyplatí šetřit. Příkladem je vše, co se týče kotvy, řetězu, obrtlíků a šeklů, které vše spojují. Pokud jachta v ceně 15 milionů visí na šeklu za 5 EUR, je to šetření na nepravém místě.

Vítr na kotvišti dosahuje 30 uzlů. Kotevní řetěz je napnutý a vy uvažujete, kolik ještě vaše kotva vydrží. Jaké síle vlastně musí kotva čelit?

Ztroskotání, které skončilo se zničenou lodí na břehu ostrova Cres. Jak k nehodě došlo? Jaké chyby se staly a čeho se vyvarovat, aby se nic podobného již neopakovalo?

Přístav Kaprije jistě mnozí znají. Dvě mola, celkem pro 15 – 20 lodí. A cca stejný počet kotevních bójí. Dříve se zde stálo na kotvě, ale to se dnes už nesmí.

Stojíte-li na kotvě, váš život a majetek visí na kotvě, řetězu a spojovacím článku mezi nimi. Zaslouží si si tento spojovací článek vaši důvěru, nebo je jeho pevnost hrubě podceněna?

Maríny na Baleárech nejsou levné. Existuje však způsob, jak při stání v přístavech ušetřit. Platí to jen v některých místech a vyžaduje to nějakou tu administrativu. Úspora však může činit až 2/3 nákladů na noc.

Ještě pamatuji doby, kdy se kotva spouštěla a vytahovala ručně. Dnes už to je pryč, na všechno je kotevní vrátek. Na vytahování je elektřina skvělý pomocník, ale při spouštění je lepší zvolit jinou techniku. Rozhodně za větrných dnů.

Správná délka vypuštěného kotevního řetězu na dané hloubce je dána násobkem hloubky. Čtyřnásobkem, pětinásobkem, to již záleží na tom, jakou chcete mít jistotu. Hraje nějakou roli rychlost větru?

Již jednou jsme na Lodních novinách toto téma řešili. V Řecku běžná věc někdy v Chorvatsku vyvolává kontroverze. Tentokrát se téma probíralo na stránkách magazínu Morski.hr. Je to možné? Jak daleko od břehu, musí být lano označené?

Má smysl za plavby vedle elektronických, papírových map a pilotů studovat i satelitní mapy Google? Ano, má a může jít o velmi užitečnou pomůcku.