Přídržná síla moderních kotev je někdy taková, že vytažení dobře zaryté kotvy je na kotevní vrátek příliš náročné. Úpí a skučí, ztrácí sílu a zastavuje se. Jak takovou situaci řešit?

Dvě oblíbené charterové lokality se výrazně liší v přístupu ke kotvám a kotvení. Jak to je s kotvením v Řecku a Chorvatsku a na co si dát pozor?

V Řecku je velmi oblíbené stání s přídí na kotvě a zádí přivázanou ke břehu. V takovém případě se na lana vedoucí ke břehu používají blikačky, které lana v nočních hodinách zviditelní. 

Těžko uhodnout, proč muž na člunu dělá, co dělá, ale jeho snaha je velmi komická.

Potřebujete zakotvit v místech, kde hrozí nebezpečí uvíznutí kotevního řetězu mezi kameny na dně. Nebo kotvíte v místech, kde můžete poškodit bohatý podmořský život (například korály). Jak si v takové situaci počínat?

Nejdůležitějším ekosystémem mořského dna ve Středomoří jsou porosty mořské trávy Posidonie. Na jejich ničení se z nemalé části podílejí i jachtaři.

Ve facebookové skupině Lodních novin se objevil dotaz, který souvisel s kotvením v poloze, kterou vidíte na obrázku. Kolik větru je třeba k tomu, aby jachtu otočil na břeh?

Moderní kotvy drží v mořském dně stále lépe. Pokud jsme večer dobře zakotvili, ráno může být fuška kotvu uvolnit. Platí to dvojnásob, pokud v noci hodně foukalo a dno je jílovité, nebo z jiného tuhého materiálu.

Hodíte kotvu, zatáhnete ji a drží. Jak moc ale drží? To je závislé na druhu dna. Co drží více? Písek, nebo bahno? A o kolik více?

Zakotvili jste v zátoce. Fouká vítr, loď se na kotvě pohybuje. Jak poznáte, zda vaše kotva drží? Jak si být jistý a moci v noci klidně spát? Stojím na místě, nebo mne snáší vítr?