Při plavbě od Kythnosu na severní stranu Serifosu postupně sílil vítr. Nakonec atakoval 50 uzlů. Proč tomu tak bylo?

Na snímku vidíte přístav na jednom řeckém ostrově. Víte, co to je za ostrov? Jak se jmenuje přístav už bude jasné po identifikaci ostrova.

Od severu fouká, na jižní straně ostrova bude klid. Na takovou situaci jsme zvyklí. Někdy je to ale jinak. Třeba v závětří řeckých ostrovů.

Vyplouváme na noc z Atén a cílem je Tinos. Fouká od severu kolem 20 uzlů. Až závěr je poněkud dramatičtější.

Pohodová letní plavba se změní na drama, když vítr zesílí nad 40 uzlů a zvednou se krátké a vysoké vlny. Obloha je jasná, tlak vysoko, ale vítr skučí v lanoví. Hladinu Egejského moře bičuje meltemi.

Řecký ostrov Schinoussa, zátoka Livadi na jihu, respektive jihozápadu ostrova. Výborný úkryt za meltemi. Jen je tam jedno nebezpečí. Podvodné molo.

O ostrově Amorgos v hloubi Egejského moře jsme již tento týden psali. Skipper Pavel Janeček přidal k vraku nákladní lodě Olympia další námět na výlet na ostrově. Jde o klášter Hozoviotissa.

Deště, bouřky, povodně, zima, vlny. Takové přeci nemá být září! Je ještě někde ve Středomoří místo, kde běh počasí nepodléhá náladám? Kde je teplo, slunečno, vítr jak má být? Kde je stále možné zapomenout na blížící se agónii roku 2024?

Připlouváte do přístavu na řeckém ostrově, který se zdá být skvěle krytý před převládajícím větrem. Čtyři metry hloubky, 20 nebo 25 metrů řetězu musí podle všech pouček stačit. Ostatní ale vyhazují kotvu daleko dále. Proč to dělají?

Egejské ostrovy jsou pro jachtaře lákavým cílem. Jejich návštěvu v letních měsících však je třeba zvážit. Platí to především pro méně zkušené skippery a posádky. Tento vítr dokáže zasít chaos i do trajektové dopravy.

Proč je letní plavba v Chorvatsku jednoduchá, vhodná pro začátečníky, a v Řecku v Egejském moři tomu tak není? Co je v Egeji náročné a platí to o celé oblasti? Jaká je odměna za odvahu a stojí za to?