Kolem spánku sólových jachtařů se traduje spousta nepravd. Jak to vlastně s jejich spánkem je? Jsou schopni se během závodu vůbec vyspat?

Jak může dojít ke kolizi menšího tankeru a motorové superjachty dlouhé 63 metrů? Dnes, v době kdy jsou obě lodě vybaveny radarem, AIS a kdovíčím ještě? Výsledkem kolize byla škoda 7,9 milionu USD a potopený tanker.

Srážka s nákladní lodí je za běžných podmínek těžko představitelná nehoda. Za zhoršené viditelnosti už nejde o nic nepředstavitelného. Jak se nebezpečí kolize vyhnout?

Na serveru Scuttlebutt dnes vyšel zajímavý článek, ve kterém posádka potápějícího se trimaranu popisuje, jak k události došlo a jak byla zachráněna. Nebudeme citovat celý článek, jen se pozastavíme nad využitím AIS při záchraně.

Ruské tankery převážející ropné produkty stále častěji tají svůj pohyb. Důvodem je nejspíš snaha vyhnout se bezprecedentním sankcím vyvolaným invazí na Ukrajinu.

Papírové mapy, přesný čas, ruční zaměřovací kompas, nebo dokonce sextant, jsou pro většinu plujících po moři artefakty z doby, kdy byl svět ještě starý. Dnes máme lepší pomůcky. Známe ale jejich limity? Víme, jak je bezpečně používat?

Může vás systém GPS sledovat? Může monitorovat pohyb čínských rybářů či pytláků? Mnozí přisuzují tomuto systému vlastnosti, které nemá a ani z technických důvodů nemůže mít. Lidé si pletou dojmy s pojmy...

Na charterových lodích obvykle AIS (Automatický identifikační systém) nenajdete. Přesto vám systém může výrazně pomoci a v nepřehledných situacích. Stačí si zapnout internet, nebo si spustit aplikaci na mobilu.

Automatický identifikační systém je velkým pomocníkem na palubě lodí a jachet. Výstupy z něj se podobají výstupům z radaru. Můžete jim však důvěřovat?

V jihovýchodní Asii nefunguje AIS. Nebo tedy funguje, ale ne tak, jak by měl. Systém, který jinde zvyšuje bezpečnost na moři, je zde téměř k ničemu.

V poslední části seriálu o plavbě v mlze se zaměříme na to, co po nás vyžadují pravidla COLREG, tedy taková námořní pravidla silničního provozu.