Search
× Search
Počasí na Atlantiku je na hlavu postavené
Daniel Vodička

Počasí na Atlantiku je na hlavu postavené

New York – Vendée je poslední ostrá zkouška před startem Vendée Globe. Má jít o sprint přes Atlantik, let po větru s rekordním potenciálem. Kdeže, pravý opak. Počasí se zbláznilo a flotila IMOCA zakouší křižování proti větru přes severní Atlantik.

Je to již druhý letošní transat pro třídu IMOCA. První z východu na západ Transat CIC měl být stoupačkou do Nového Yorku. Místo toho se jednalo především o let po větru a na bočák. Nyní se měl odehrávat let po větru a na bočák a je tu stoupačka.

Počasí se zbláznilo, to ale neznamená, že regata není zajímavá. Mimořádně složité podmínky znamenají divokou situaci v pelotonu. Na čele pluje duo Charlie Dalin a Boris Herrmann. Dle vzdálenosti od cíle oba dělí necelých 30 mil. Od sebe však jsou vzdáleni více než 250 mil. S dnešními navigačními softwary a podobnými rychlostmi lodí se něco podobného příliš často neděje. Zatímco Herrmann pluje na sever, někam do Grónska, a snaží se obeplout oblast vysokého tlaku od severu, Dalin podle všeho vsadil na křižování ve východním větru mezi středem tlakové výše a Azory.

Zbytek startovního pole na dlouho uvízl v bezvětří za studenou frontou, kterou se podařilo projet jen vedoucímu duu. Třetí Nicolas Lunven, který zlomil čelen, a to se v budoucnu na jeho výkonu podepíše, ztrácí na Dalina již 300 mil. V této skupině jsou i všichni další favorité, promíšení s nefavority. Odstupy jsou proti ztrátě za vedoucím duem zanedbatelné. Situace je ale meteorologicky složitá a teprve se uvidí, kudy se hlavní pole vydá. Zatím to vypadá na trasu jižně od Azor. To se však může, vzhledem k meteorologické nestabilitě, rychle změnit.

Polohu lodí najdete zde.

615
Na horu