Záchrana muže přes palubu

Na jachtařských stránkách Scuttlebutt News byla v zajímavém článku rozebírána situace „Muž přes palubu“ (budeme používat zkratku MOB). Uvedený článek reflektuje zkušenosti a názory dlouholetého jachetního instruktora Petera Crumpa.

Vše začíná tezí, že nejlepším řešením problému je vůbec nedopustit, aby vznikl. To je samozřejmě zlatá myšlenka, ale jak toho dosáhnout? Autor nabízí řešení ve výchově „dobrých mořeplavců“, pro které to bude v podstatě přirozené.  Bohužel tvrdí, že tímto mořeplavcem se jachtař stává po uplutí zhruba 50 000 mil, což je meta pro běžného neprofesionála těžko dosažitelná. Obratem ale vše shazuje tím, že sebeuspokojení a sebejistota vedou k chybám.

Co by se stalo, pokud by na lodi plné nováčků přes palubu spadl instruktor? První věcí, kterou studenty učí, je vyložení kormidla na stranu a jeho zafixování. Loď se potom nezávisle na konfiguraci plachet buď točí v kruhu, nebo splouvá. Pro instruktora není problém k ní doplavat. (To platí za slabého větru. V silném větru může být rychlost splouvání taková, že průměrný plavec loď nedožene. Oblečený plavec nedokáže dosáhnout ve vodě ani rychlosti 1 uzle. Poznámka redakce)

Vyzvednutí MOB na palubu

Zde se dostáváme k opomíjenému problému. Jde o vyzvednutí MOB z vody zpátky na palubu. Většina z nás se alespoň během kurzu věnovala manévru MOB, ale kdo doopravdy vyzvedával někoho z vody? A kdo tento dril prováděl v nepříznivém počasí? Procvičujete to průběžně, nebo alespoň jednou za čas? Autor článku tvrdí, že návrat lodě na pozici MOB představuje asi 20 % řešení situace a zbývajících 80 % zůstává na samotné vyzvednutí.

Složité podmínky

Náročnost vyzvednutí determinují tři faktory: stav moře, výška paluby a počet členů posádky. Velkou roli hraje bezpečnostní vybavení lodě a jeho použití. Autor oprávněně vyzdvihuje použití sítí „scramble nets, landing nets“ spuštěných z boku lodě do vody (určitě jste je viděli v dokumentárních filmech, jak po nich vojáci slézají z lodí do vyloďovacích člunů). Vyžadují aktivní účast zachraňovaného, ale statisticky pouze velmi malý počet osob spadne do vody v bezvědomí a naopak pud sebezáchovy je při záchraně velmi silný prvek.  Na sítích se dá překonat i hodně vysoký bok. Jejich evoluce vedla ke vzniku zpevněných „cradles“ (viz. foto), které umožňují vyzvednutí MOB i v bezvědomí v preferované horizontální poloze. Tyto sítě musí být k lodi připevněny ve smotaném stavu permanentně Takže tato varianta se většiny běžných jachtařů netýká a nebudeme se jí dále věnovat.

Ať neskončíte bez motoru

První, co každého napadne, je hodit do vody záchranný kruh přivázaný k záďovému koši. Lano je většinou poměrně dlouhé, kruh lehký a může hrozit namotání kolem kormidelního listu nebo lodního šroubu. To může mít vážné následky.

Vyzvedávat někoho na zrcadlo jachty také není ve vlnách žádný med. V některých případech to ani nemusí být bezpečné, nebo dokonce vůbec možné. 

Ostrůvek

Variantou výše uvedeného postupu je použití záchranného ostrůvku, z kterého je samozřejmě přesun MOB na zrcadlo mnohem jednodušší. Vzhledem k ceně záchrany se nemusí každému tato varianta líbit. Navíc víme, jak bývají ostrůvky uloženy.

Výtah

Další zmiňovanou metodou je přivázání MOB k výtahu nebo otěži a vytažení pomocí kladky na vyloženém ráhnu. Výtah nebo otěž se mnohem lépe přivazují k harnesům nebo vestě, vázat si kolem sebe dračí smyčku ve vlnách a bez vesty asi nezvládne každý. Mnozí to neumí ani na břehu.

I toto má silná negativa. Vezmeme-li v úvahu, že výkyv konce ráhna může činit několik metrů, nejspíše se nebude jednat o procházku růžovým sadem. Také je nutno ovládat ráhno směrem od lodě i do lodi ( nutnost instalovat kontraotěž), souběžně s manipulací výtahem nebo otěží. Tato metoda je tedy poněkud náročná na počet a schopnosti členů posádky.

Otěž geny

Nepříliš často, podle mne nespravedlivě, uváděným způsobem je použití otěže kosatky/geny. Prostě ji hodně povolíme (nesmíme ale pustit volný konec) a hodíme do vody. MOB si ji umístí pod nohy nebo pod tělo a pomocí přitahování na vinšnu je zvedán podél boku a nakonec za pomoci posádky vytažen na palubu.  Tato metoda vyžaduje výraznou spolupráci MOB s posádkou, ale jak už bylo řečeno, sebezáchova je značný motivátor. K manipulaci s otěží a následovné pomoci na palubu stačí jedna osoba.

Prevence

Popsali jsme si standardnější metody záchrany MOB ale samozřejmě situací, které mohou v reálném životě nastat, je nepočítaně a mohou vyžadovat nestandardní ad hoc řešení. Každopádně je třeba počítat s tím, že ze situace MOB nemí nikdy snadná cesta ven a může způsobit potenciálně nebezpečí  pro zbytek posádky, proto je nutné jí v maximální možné míře předcházet. Například používáním vest a harnesů. To by mělo být třeba v noci automatické za každého počasí. Snažte se vždy myslet na to, že na každé lodi platí univerzálně: „BEZPEČNOST PŘEDEVŠÍM“.

Poznámka na závěr

V článku byla zmíněna preferovaná horizontální poloha při záchraně. Je velmi důležitá u podchlazených osob, protože v této poloze nemusí srdce vykonávat takovou práci jako ve vertikální. Podchlazený srdeční sval hrozí zástavou a snížení jeho námahy riziko výrazně snižuje. Ať už je tedy během záchrany osoba v jakékoliv poloze, po dosažení paluby je třeba ji uvést do lehu.