Schätzing: Zprávy z hlubin

Kniha mapuje vývoj naší planety od jejího počátku do současnosti. Jak vznikla planeta, na které žijeme? Proč většinu jejího povrchu zabírá moře? Kde se vzalo a proč je slané? Jak je možné, že je na zemi teplota vhodná k životu, když na jiných planetách tomu tak není? Jak vznikl v moři život a jak dlouho mu trvalo, než se vyvinul do formy dnešní? Kde se zde vzal kyslík? Jak se na na oceánu i na životě na souši podepsaly katastrofy, které naší planetu tolikrát v historii od základu proměnily?

Dále je možné se dočíst o postupu evoluce, o skocích, které dělá, o slepých větvích, které dnes již nemají následovníky, o raritách dnes nepředstavitelných, i o proměnách těch druhů, které jsou i dnes našimi souputníky. Čtenáři zjistí, jak se my podepisujeme na moři a jeho obyvatelích, jak je ničíme krutě, bez rozmyslu a zbytečně, někdy pro zábavu, jindy pro kus pokrmu chuť postrádající, či jen z obyčejné neznalosti.

Kdo dočte až na poslední stránku, zjistí, jak dokážeme ničit to, co je základní podmínkou setrvání života na naší planetě ve formě, ve které ho známe. Začne mu připadat absurdní, jak můžeme bez znalostí hlubších souvislostí ničit moře a jeho obyvatele bez toho, abychom věděli, jak hluboko až může ztráta jednoho druhu ovlivnit celý ekosystém, který je například zodpovědný za to, že zde máme kyslík na dýchání, nebo za ukládání skleníkových plynů na mořském dně.

Ztráta jednoho druhu nemusí nic znamenat. Ale také může. Může znamenat i takové přemnožení druhu jiného, že nakonec zahubí nejen sám sebe, ale i druhy ostatní. My nevíme, co se stane, když… To nám ale nebrání, toto „když“ zkoušet.

Frank Schätzing není oceánologem ani přírodovědcem. Problematiku ale má podrobně zpracovánu. Na samotném začátku nás sice místo vysvětlení vzniku života staví před teze, které musíme přijmout, ale to mu není možné zazlívat. Zaprvé bychom se v reji organických kyselin nezorientovali a za druhé jde stejně jen o teorie, které se i dále vyvíjejí. 

Mírně obtěžující se v knize jeví snaha být vtipný na každé stránce. Pokud si však toto dokážeme odmyslet a soustředíme se na fakta, budeme po jejím přečtení vzdělanější, budeme mít lepší představu o tom, jak křehké je to, co se snažíme zničit s klapkami na očích. Zjistíme, že sedíme na větvi, kterou dobře nabroušenou pilou řežeme pod vlastním zadkem. 

Kniha vyšla v českém jazyce v roce 2007 v nakladatelství Knižní klub. Dnes bude nejspíše dostupná v antikvariátech.