Řecký nebo chorvatský charter?

Často slýchám stížnosti na pracanty té či jiné charterové společnosti. Nejvíce v Chorvatsku, protože tam se plaví našinců nejvíce. Chabý servis, opravy kladivem a kdovíco ještě. Jak je to jinde? Je to o mnoho lepší?

Každý pracovník v charterové firmě (a možná i jinde), má své oblíbené nástroje. Například jeden v Chorvatsku, kterého dobře znám, umí vše opravit kladivem. Odborný poklep, zkus to teď. Nejde? Tak počkej. Následuje odborný poklep větší kvalitou a kvantitou. Teď? Jo už to jede! Na otázku, co s tím bylo jen pokrčí rameny. Vypadá to, že příčinou se nikdy nezabýval.

Nepomůže-li kladivo, je to rozbité. Další postup je výměna vadné části lodě za novou. Pokud je na to čas, pokud je vadný díl k dispozici. Chcete-li takto uskutečnit sobotní opravu, a kladivo selže, nejspíše už odpoledne nevyplujete a bude nutné počkat na neděli dopoledne. V devět se začíná, následuje káva, to je na 45 minut a v jedenáct můžete vyplout.

Vyberte si, trváte na opravě?

Dobro došli!

Odpůrci Chorvatska budou tvrdit, že jinde to tak není. Například v Řecku…

V Řecku si půjčujete na 14 dnů v květnu loď. Je tepleji než v Chorvatsku, ale teplo není. Je vás osm na palubě, většinou mužského pohlaví. Na lodi je jedna deka. Rozměrná, ale jen jedna. Chcete deky do dalších kajut. Přinesou další tři velké deky. Když se dožadujete osmi a ne čtyř, je to pro celý ansámbl překvapení. Nakonec něco přinesou, ale vypadá to, že vybrakovali ložnice všech okolostojících.

Stejně je možné mluvit o jednolitosti sklenic, hrníčků, misek a dalších servírovacích prostředků. U nás se říká, každý pes, jiná ves. Ale to jsou drobnosti.

Na vrcholu stěžně chybí ukazatel větru zvaný windex. Podle jednoho z výrobců. A přestává fungovat windmetr. Neukazuje směr, ani sílu větru. Tak jedeme postaru. Síla větru odhadem, směr podle cárů řecké vlajky na zadním stěhu. Píši ještě v noci do charterovky. Zaměstnankyně hned odpovídá. Maže mně med kolem huby. Ty to zvládneš, kapitáne, že? Pak přitvrdí, jestli se ti to nelíbí, tak se vrať, na pozdější reklamace nebudeme brát zřetel.

Později nás nasměruje na spolupracovníka charterové firmy na Naxosu. Zastavíme v maríně a pracant je překvapivě na místě. Bez zdržování naběhne na loď se svým oblíbeným nástrojem. Je to WD 40.

Nožíkem rozpitvá všechna do té doby vodotěsná spojení datového kabelu. Shledá, že vše bylo suché. Pro jistotu šplíchanec WD 40 a nechat tak. Už to funguje? Ne? Tak se ještě podíváme dozadu k přístrojům. Ano? Ne? Wédéčko, zase dát zpět. Nyní již nezatěsněné.

Po této servisní anabázi se dozvídám, že je to rozbité. Nejspíš něco na stěžni, dodává. Balí WD a odchází. Přístroje nefungují, co bylo vodotěsné, už dále není.

καλως ηρθες στην ΕΛΛΑΔΑ. 

A to se nebavíme o dalších drobnostech.

Vydáváme-li se na charterovou plavbu, jsme v rukou Božích. Vedle toho také v rukou pracovníků charterových společností. Věci příští jsme v obou případech schopni ovlivnit jen jediným způsobem a tím je upřímná modlitba.