Meteorolog: Středozemní moře je přehřáté, Korsika byla jen předkrm
V polovině srpna zasáhly Korsiku silné bouře doprovázené větrem o rychlosti přes 200 kilometrů v hodině. Tlaková níže se silnou studenou frontou za sebou zanechala mrtvé nejen na ostrově, ale i jinde na severním pobřeží Středozemního moře, a dokonce i v Rakousku. Meteorolog a autor knih o počasí pro jachtaře Michael Sachweh tvrdí, že podobných jevů bude přibývat a v oblíbené lokalitě mezi Evropou a Afrikou se mohou objevit znovu už letos na podzim.
Nadprůměrně teplé léto rekordně ohřálo Středozemní moře, jehož povrchová teplota na mnoha místech dosáhla až 30 stupňů. Čím teplejší je voda, tím více vodní páry se vypařuje do atmosféry. Za nestabilní situace teplý a vlhký vzduch stoupá, vodní pára kondenzuje, vznikají bouřky. „Přehřáté Středomoří je časovanou bombou, pokud jde o podzimní sezónu. Námořníci by se měli připravit na obzvláště silné bouřky mimo sezónu, s větrem o síle vichřice nebo hurikánu, krupobitím a přívalovými dešti,“ tvrdí Sachweh.
V takto extrémních situacích může jen za hodinu napršet i 80 litrů srážek na metr čtvereční. Podle Sachweha to není takový problém na moři, jako v přístavech, obzvlášť pak v blízkosti rozvodněných řek ústících do moře se vzedmutou hladinou.
Na zmíněné bouři, jež pustošila Korsiku, považuje za neobvyklé, že ji nezastavily ani Alpy. Svým projevem tak připomínala spíše nechvalně známé derecho, které se vyskytuje na západní polokouli. „Derecho je bouřková fronta s nárazy větru někdy přesahujícími 100 km/h, která se na široké frontě v délce mnoha set kilometrů žene vysokou rychlostí na východ a způsobuje obrovskou spoušť. Takový jev je v Evropě velmi vzácný, ale není vyloučený. Středozemní moře se po bouři z 18. srpna trochu ochladilo, ale stále je přehřáté. Jachtaři se tedy musí připravit na bouřlivý konec léta a podzim s tlakovými nížemi,“ varuje meteorolog.
Předpověď je možná
Přestože meteorologové vydali pro Korsiku varování, síla větru byla extrémní a překvapivá i pro ně. Dosavadní srpnové rekordy v rychlosti větru, které platily po desetiletí, byly vymazány. „Dokonce i na východním pobřeží chráněném horami naměřili více než 100 km/h. Na západním to byl dvojnásobek,“ konstatuje Sachweh.
Pro jachtaře, kteří tak ještě nečiní, má jeden tip: „Sledujte meteorologické portály, jako je Windy, kde najdete informace o proudění vzduchu ve výšce tří až pěti kilometrů. Pokud tam fouká silou orkánu, lze očekávat silné vichřice coby doprovod bouřek i přeháněk.“
Jakmile se jachtařům takové informace dostanou, měli by adekvátně reagovat. Nejlépe již den předem vyhledat dobře chráněný přístav, nebo alespoň zátoku. Za plavby, pokud se kurz lodi kříží s postupem nějakého bouřkového systému, je třeba sledovat radarové stanice, jimiž systém již prošel, odhadnout sílu větru a připravit se na něj.
Medikány na vzestupu
V roce 2020 způsobil v Řecku značnou spoušť takzvaný medikán, což je středomořská varianta tropické cyklóny. I těch bude podle Sachweha přibývat. „Letos na podzim je třeba být obzvláště ostražitý, pokud jde o počasí ve Středomoří, protože teplota vody je vysoká. Medikány se obvykle objevují na přelomu září a října, jejich vrcholná sezóna je v listopadu. Spouštěčem bývá vpád studeného vzduchu z Atlantiku do Středomoří. Obrovský teplotní kontrast mezi nejnižšími vrstvami atmosféry nad přehřátými vodami a studeným vzduchem ve velkých výškách je schopen vytvořit vír velmi podobný hurikánu. Výhodou pro jachtaře je, že na meteorologických mapách, na které jsme zvyklí, se medikány projevují jako víry nízkého tlaku, takže jsou na nich dobře viditelné. Proto onen řecký medikán Ianos byl ohlášen několik dní předem,“ uzavírá Sachweh.
3111