Kolik mil upluje plachetnice za den?

Kolik mil je možné uplout na plachetnici za den? Kde jsou rekordy? Někdo upluje 100 mil. Jiný 150. Méně již je těch, kteří překonali hranici 200 mil. To ale stále nejsou rekordy! Ty jsou někde jinde. Mnohem a mnohem dále. Kam až je možné za den doplout?

V roce 1954 uplula plachetnice Lighting Jamese Nolana Forbese 436 námořních mil za 24 hodin. To se ještě bavíme o plachetnicích minulé éry.

První moderní rekord

První moderní rekord vytvořil Kanaďan Mike Birch, který na katamaranu Formule Tag uplul v roce 1984 512 námořních mil (948 km) průměrnou rychlostí 21,33 uzlu.

Následovala léta, kdy se rekord posouval o jednotlivé míle, případně nižší desítky mil. Hranici 600 mil za den překonal jako první katamaran Club Med v roce 2000, vedený duem Bruno Peyron a Grant Dalton. Jejich rekord měl hodnotu 625,7 míle (1158 km).

Poprvé 700

Na další stovku byly potřeba jen 4 roky. V roce 2004 Bruno Peyron na katamaranu Orange II dosahuje hranice 706,2 míle (1308 km). O dva roky později Peyron na Orange II přidává k vlastnímu rekordu dalších 60 mil – 766,8 míle (1420 km).

Peyronův rekord vydržel jen rok. V roce 2007 tým vedený Franckem Cammasem na trimaranu Groupama 3 atakuje hranici 800 mil za den. K jejímu překonání mu chybí 6 mil (1470 km).

908 mil

Do současnosti platí rekord ze srpna 2009 (pěkně vousatý rekord). Při rekordní plavbě přes Atlantik uplul trimaran Banque Populaire V za 24 hodin 907,9 míle (1681,4 km). Znamená to, že plul celý den průměrnou rychlostí 37,83 uzlu. Převedeme-li tuto vzdálenost do Středomoří, bylo by to z Gibraltaru do Říma za den. Nebo ze Splitu se zajížďkou kolem celé Sicílie až do Bonifacia na Korzice.

Za dva dny přes Středomoří

Nejsou ale zajímavé jen rekordní plavby za jediný den. Francis Joyon při své rekordní plavbě kolem světa v Jižním oceánu absolvoval neuvěřitelnou sérii dnů. Šest po sobě jdoucích dnů dokázal držet rychlostní průměr nad 35 uzly.

Nejlepší denní výkon sice na rekord nestačil (894 míle), ale za dva po sobě jdoucí dny to bylo 1748,2 míle (36,42 uzlu průměr). To je z Gibraltaru až na Kypr za dva dny. Téměř.

Za 5 dnů do JAR

Ani další dny nebyly o mnoho horší. Za tři dny 2617,7 míle (Kanáry – Grenada v Karibiku), za 4 dny 3477,4 míle (z Bretaně do Brazílie), za 5 dnů 4312 mil (od nás do Jihoafrické republiky, za 6 dnů 5104 míle (z Bretaně vzdušnou čarou k mysu Dobré naděje). Celých 6 dnů plul průměrnou rychlostí 35,45 uzlu.

Ještě 10 po sobě jdoucích dnů držel rychlost nad 33 uzly, když dokázal překonat vzdálenost 8091 míle. Vzdušnou čarou z Bretaně do Austrálie.

No, a nakonec ještě jedno číslo. 16 po sobě jdoucích dnů dokázal držet průměrnou rychlost nad 30 uzly. Za 16 dnů uplul 11682 míle.

Kde jsou hranice?

Pro lepší představu uvádím, že obvod planety Země je 21600 námořních mil. A nyní si položme otázku, za jak dlouho je možné obeplout svět na plachetnici nejrychleji? Matematicky bychom se blížili 30 dnům. Je však třeba brát v úvahu rozmary počasí. Francis Joyon se svými muži dosáhl uváděných výsledků v ideálních podmínkách. Na jihu Atlantiku nastoupil do tlakové níže a ta ho dokázala dovést až k Novému Zélandu. Celou tu dobu se trimaran dokázal udržet na ideálním místě v tlakové níži před studenou frontou.

Mohli by to dokázat i jiní. Pokud by měli štěstí na počasí…