Jak se chovat ve zdymadlech

Na řekách s jezy, v umělých plavebních kanálech nebo v marínách v přílivových oblastech pomáhají provozu lodí kvůli rozdílným výškám hladin zdymadla s jednou nebo několika plavebními komorami. Jak si v těchto komorách počínat?

Konstrukce plavebních komor se značně liší. Přístupů k uspořádání vrat, kanálů a úvazišť je velké množství. Najdeme jednoduché, dvojité i vícenásobné plavební komory se zvedacími, sklápěcími, posuvnými nebo ponořovacími vraty.

Přístavní vrata v přílivových přístavech zadržují vodu v době nízké vody, aby lodě nedosedly na dno. Z toho důvodu se také otevírají jen na velmi omezený čas, obyčejně jednu až dvě hodiny před vysokou vodou a po ní. Univerzální řešení pro počínání v komorách tedy neexistuje. Situaci ovlivňuje velikost komory, technické zařízení, směr větru, hustota provozu atd. Tomu je vždy potřeba manévry přizpůsobit. Přesto lze uvést obecná pravidla, jimiž je dobré se řídit.

Co je třeba vědět

První z nich říká, že v oblasti plavebních komor je zakázána plavba pod plachtami. Kdo nemá motor, musí si najít vlek. Pokud jde o vyvázání, je nutné využít jen místa k tomu určená a řídit se pokyny obsluhy.

Provoz na zdymadle je ve dne i v noci řízen světelnými signály. Světla jsou postavena na jedné nebo na obou stranách plavební komory. Světelné signály mohou mít v různých regionech různý význam, takže je potřeba se seznámit s pořádky v dané lokalitě. Když je vedle sebe několik komor, bílá blikající světla obvykle označují tu, která je volná. Ve všech případech však mají před světly přednost pokyny obsluhy zdymadla.

Před vplutím do komory vyvěste na boky fendry a připravte si lana na přídi i na zádi. Pokud na proplutí čekají i jiné lodě, přednost mají velké lodě před plachetnicemi. Od větších lodí se držte v komoře dál, aby pohyb vaší jachty neovlivnil proud od jejich propelerů. Do komory vplouvejte pomalu, abyste netvořili vlny. V žádném případě ostatní lodě nepředjíždějte, držte si naopak od ostatních odstup.

V komoře

Jakmile je loď zajištěna lany, zhasněte motor. Způsob vyvázání v komoře záleží hlavně na tom, jak se komora plní a vypouští. Existují klidné komory, kde lze loď udržet v ruce, stejně jako velmi vířivé, v nichž loď různě splouvá. Mocný proud vody při plnění může loď začít tlačit dozadu. Lodě s rozdílnými tvary trupu reagují také velmi rozdílně.

V každém případě je dobré se vázat předním a zadním úvazem. Během napouštění/vypouštění musí být úvazná lana dotahována/povolována, případně přehozena na nejbližší úvaz ve stěně komory. Proto se lana nesmí uvázat pevně, nýbrž vždy jen přehodit s druhým koncem na palubě, aby bylo možné kdykoli kterýkoli úvaz stáhnout nebo přehodit na jiné místo a aby se nemohlo stát, že loď zůstane při klesání hladiny viset.

Je-li loď uvázaná k větší lodi, ušetří to práci s úvazy, ale zase hrozí, že větší loď při splouvání tu menší namáčkne svým bokem ke zdi komory.

Při přeplavování „dolů“ je třeba dávat pozor, aby loď byla v komoře celá a nesedla si zádí na práh horních vrat. K orientaci slouží žluté značky na zdech komory.

Při vyplouvání se nechají lana založena tak dlouho, dokud se voda od propelerů ostatních lodí neuklidní. Turbulence, které v komoře vyvolávají propelery velkých lodí, mohou menší lodě vrhat zpět proti stěně komory, ačkoli jejich motor běží. Motor musí být každopádně nastartován, než se lana začnou stahovat.

Celé to zní složitě, ale manévru se netřeba obávat. Proplutí komorou je snazší než kotvení ve stísněné maríně.