Historická regata startuje za 5 dnů

Vendée Globe je současným vrcholem oceánského jachtingu. Již v neděli startuje v Brestu závod, který může Vendée Globe z trůnu sesadit. Uvidíme…

V neděli startuje sólová regata kolem světa Arkea Ultim Challenge Brest. Největším favoritem závodu je Charles Caudrelier, který povede Ultim trimaran Maxi Edmond de Rothschild. Je to jachta, která je schopná hodiny držet rychlost mezi 30 a 40 uzly. Maximálka atakuje 50 uzlů.

Přinášíme několik zajímavých otázek a odpovědí, které zveřejnil německý časopis Yacht.

Upozornění pro německy mluvící

Článek vyšel v německém jazyce, kterému nerozumím. Uměle inteligentní překlad umožní porozumět 80 % článku. Dalších 18 % si jsem byl schopen odvodit. Zbývajících 6 % (dostatečná na maturitním vysvědčení z matematiky), byla fabulace. Naprostá fabulace.

První závod kolem světa na trimaranu Ultim. Co je pro skippera největší výzvou?

Bude to dokončení závodu. Třikrát jsme se na Maxi Edmond de Rothschild pokusili o zisk Jules Verne Trophy, ale třikrát nás závada na lodi donutila k ukončení rekordního pokusu. Lodě jsou extrémně rychlé a technicky složité. Spolehlivost je největší výzvou. Já jsem nikdy na této lodi neabsolvoval tak velkou vzdálenost. S posádkou, ani sólo. Ze soupeřů kolem světa na Ultim sólo plul jen Thomas Coville. Ví, co může očekávat. Na multihullu musíte mít vždy na paměti, že se můžete převrhnout. Po celou dobu plujeme velmi rychle, 90 % času rychlostí 20 až 30 uzlů, což je extrémně únavné. Je to stresující, snad 45 dní. Vyčerpávající. 

Trimarany mají bezpečnostní systémy zabraňující převrácení, jak vypadají na palubě „Edmond de Rothschild“?

Nejdůležitější je chytrý autopilot. Dříve bylo možné nastavit pouze úhel a rychlost větru, nyní máme mnohé další možnosti. Například náklon lodě. Pokud tento úhel překročíte, autopilot zareaguje a vyostřuje nebo odpadá v závislosti na kurzu, kterým loď pluje. Ze stoupačky do úhlu větru 100 stupňů loď vyostří. Pokud jste hlouběji než 100 stupňů, loď odpadne. To je jedna úroveň zabezpečení. Pokud to nestačí, přichází na řadu druhá možnost: Hlavní otěž automaticky povolí, pokud je příliš velký tlak. To je poměrně snadné, protože ten náš je hydraulický. Pokud tlak překročí prahovou hodnotu, ventil se otevře. K dispozici je také bezpečnostní zařízení pro přední plachtu. To je často spolehlivější než člověk u otěže. Počítače se neunavují.

Zvyšuje vysoká rychlost dosahovaná díky foilům riziko?

Kdy se zvedá z vody trup vážící 15 tun?

Zhruba od 12 do 14 uzlů větru.

Jak se vlastně loď na foilech udrží? Nastavuje se neustále úhel náběhu foilů?

Úhel náběhu na T-foilu můžeme poměrně snadno upravit pomocí ručního kola v kokpitu. To ale děláme jen s plnou posádkou. Dělat to sólo by bylo příliš časově náročné. Když trimaran vzlétne na foily, nastavíme asi 2 až 4°úhlu náběhu. Pak nastavíme průměrný úhel pro plachty a kormidla, který vyhovuje stavu moře. A samozřejmě se musí plachty přizpůsobovat zvyšující se rychlosti. Špatné nastavení foilů může vést k problémům s kavitací na koncích foilů. Naše první foily začínaly kavitovat při rychlosti lodi 37 uzlů. Nyní máme nové, které začínají na 45 uzlech. Obrovský skok! Půjde to dál. Na hladké vodě mohu snadno plout rychlostí přes 40 uzlů celé hodiny.

François Gabart jednou řekl, že let na Ultim je mnohem příjemnější než na IMOCE. Foily prý fungují jako tlumiče na autě.

Ano, to je pravda. Když foilujeme, trupy se ve vlnách do dvou metrů vůbec nedotýkají vody. Otřesy nejsou téměř žádné. Nekloužeme po vodě, jako IMOCA, což způsobuje rány a otřesy, ale letíme nad hladinou.

Co když je vlnění vyšší než dva metry?

Při výšce kolem tří metrů je to obtížnější. Záleží samozřejmě na kurzu. Na bočních kurzech není problém více vln, protože můžete udělat 28 uzlů ve tří až čtyřmetrových vlnách. Po větru je to složitější. Když začnete předjíždět vlny, foily často vyjedou z vody a vy z nich spadnete. Ale naše lodě obecně nepotřebují silný vítr. S 20 uzly větru můžeme snadno dosáhnout maximální rychlosti, ale od přibližně 23 uzlů skutečného větru se vlna rychle stane příliš vysokou. Dalším důležitým faktorem je strmost vln. Pokud je vlna dlouhá a pět metrů vysoká, nevadí nám to. Pokud je moře hladké, můžeme bez problémů plout rychlostí 30 uzlů proti větru a přes 40 po větru. Pokud jsou vlny strmé, mohou se i dva nebo tři metry stát noční můrou. Z taktického hlediska má smysl si poměrně daleko zajíždět, abychom se vyhnuli nevyhovujícímu stavu moře. 

Čeho jsou vlastně nové lodě schopné, můžeme očekávat pokoření rekordního času 42 dnů?

Myslím, že je to velmi nepravděpodobné. Vzhledem k tomu, že máme pevné datum startu, nebude počasí ideální pro co nejrychlejší plavbu Atlantikem na jih. Při našem posledním pokusu o zisk Jules Verne Trophy jsme celou zimu čekali na dobré počasí, abychom vytvořili rekord! Nejprve potřebujete ideální severní Atlantik, pak co nejužší rovníkové tišiny, a nakonec oblast nízkého tlaku vzduchu u Brazílie. Přesně ve chvíli, kdy tam doplujete. Myslím, že šance na ideální podmínky je téměř nulová. Náš router Marcel van Triest minulou zimu řekl, že voda u Brazílie je nyní tak teplá, téměř o pět stupňů teplejší než obvykle, že se tam oblasti nízkého tlaku nevyvíjejí tak, jak tomu bylo dříve. 

Během závodu je povolen routing z pevniny. Téměř každý tým má ve službě dva nebo tři specialisty. Na rozdíl od Vendée Globe, kde je toto zakázáno. Jak moc na ně jako skipper spoléháte?

Router mi umožní věnovat se více optimalizaci výkonu lodě. Spoléhám na ně, ale ne slepě. Musím chápat, jaký je jejich plán a sledovat soupeře kolem sebe.

Jak náročné jsou manévry na tak obrovském trimaranu? Jak dlouho trvají?

Práce s plachtami je extrémně náročná. Nebo výměna velkých plachet, jako je Code Zero. Vytáhnete obrovskou srolovanou plachtu na palubu, připnete ji na výtah a pak ji vytáhnete nahoru na stěžeň. Pak ji rozbalit, vytrimovat. Následuje sbalení a uložení staré. Vše trvá minimálně hodinu. To je noční můra. Potom jste absolutně vyčerpaní. Všechno na těchto lodích je obrovské a vyžaduje enormní množství energie. Správně si organizovat vlastní energii, dělat si přestávky a jíst ve správnou chvíli je nesmírně důležité. Přesně to je smyslem Ultim. Není k ničemu, pokud máte nejrychlejší loď, ale využíváte pouze 85 procent výkonu, protože jste vyčerpaní nebo máte špatné manévry. Síly na palubě jsou tak obrovské, že například v plné rychlosti nemohu dotáhnout přední plachty. Pokud je v plachtě plný tlak a plachta J2 (Genoa 2) musí být přitažena o dva centimetry, je nutné nejprve vyostřit, jinak to nedokážete. Práce s hlavní plachtou je snazší díky traveleru.

Jak důležité jsou správně provedené manévry?

Velmi důležité! Když jsem v roce 2022 vyhrál Route du Rhum, byl jsem ve vedení a nahnal jsem na své pronásledovatele téměř 20 mil dobrými manévry. Obraty jsou někdy kritické. Pokud ho provedete špatně, v zatáčce se zastavíte, nebo dokonce začnete couvat! Můžete snadno ztratit půl hodiny nebo deset mil! To se právě stalo trimaranu Sodebo na startu Transat Jacques Vabre. Při obratu u první bóje ztratili asi deset mil.

Třídě Ultim dominovala vaše loď několik let. Nyní se zdá, že se situace vyrovnala. Jak hodnotíte své soupeře?

Každá loď má své silné a slabé stránky. V létě jsme spolu také trénovali, takže zhruba víme, kde jsme. V silném větru se zdá být Sodebo trochu pomalejší. Na druhou stranu Banque Populaire byla na Transatu velmi rychlá, zejména po větru. U SVR Lazartigue je to přesně naopak. Jejich foily jsou určeny pro extrémní rychlost, proto je loď velmi rychlá při slabém větru a na ostrých kurzech. Naše loď je také velmi rychlá, zvláště při slabém větru. Řekl bych Banque Populaire, SVR Lazartigue a my jsme tři lodě, které bojují o vítězství z hlediska čistého výkonu. Sodebo má malou výkonnostní nevýhodu. Thomas Coville je ale jediný kapitán, který na trimaranu absolvoval plavbu kolem světa sólo. To může být důležité. Uvidíme.