Fabrice Amedeo: „Dnes jsem neměl umřít“
Letošní Route du Rhum je plná dramat. To největší má za sebou Fabrice Amedeo. Jeho IMOCA vybouchla a shořela mu pod nohama. Skončil v záchranném ostrůvku na rozbouřeném moři.
Vše začalo tím, že na jeho jachtě IMOCA Nexans - Art et Fenêtres v neděli ráno nevydržel nápor tank vodního balastu a několik stovek litrů vody skončilo v podpalubí. Zality byly také baterky, celý elektrický systém se zkratoval a na lodi nastal kompletní blackout. Vše přestalo fungovat. Autopilot, počítač, elektronika, vše.
Po konzultaci s týmem a úklidu lodi se začal pomalu vracet do Portugalska. V neděli odpoledne se v lodi najednou objevil hustý kouř. Amedeo použil hasící přístroj a navlékl si svůj oblek pro přežití TPS. Zároveň kontaktoval vedení závodu, aby upozornilo závodníky, že může potřebovat pomoc.
Kouř ustal a Amedeo pokračoval směrem ke Cascais. Loď byla kompletně vysušená a Amedeo pokračoval v plavbě v režimu 6 hodin kormidlo a 2,5 hodiny odpočinku.
V pondělí ve 1230 se objevil na palubě nový kouř následovaný výbuchem. Amedeo skočil do podpalubí pro TPS. Záchranný grab bag zůstal na palubě. Kouř byl tentokrát žlutý. "Slyšel jsem zvuk podobný vodě na rozpálené pánvi. Varoval jsem ještě tým, že evakuace není vyloučená. Když zavěsím, stojím na zádi z podpalubí vyšlehnou plameny. Shodím záchranný ostrůvek do moře a skočím do něj."
"Provaz, kterým je ostrůvek uvázán k lodi, by se měl utrhnou. Neděje se tak. Ostrůvek se blíží k hořící lodi. Je mi jasné, že mám jen pár vteřin na to, abych našel nůž. Podařilo se, odřezávám provaz a sleduji, jak se ještě 30 minut loď potápí. Za dva roky jsme se chystali na Vendée…
Dělám pořádek v ostrůvku. Satelitní telefon nemá rád vodu a nefunguje. Aktivuji nouzový radiomaják v ostrůvku. Vylévám vodu z ostrůvku pomocí krabičky od náhradních baterií.
Čekám…
Připravím si světlice, vysílačku VHF dávám na krk. Čtyři hodiny. Jsem překvapivě klidný. Vlny ostrůvek pravidelně plní vodou. Cítím se bezpečně. Vím, že nic nekončí.
Každých 30 minut, abych šetřil baterie, volám MAYDAY pomocí VHF. Najednou vysílačka odpoví. Do oblasti připlouvá nákladní loď. Je 6 mil daleko. To uklidní. Jen nevím, jak se dostanu se současným stavem moře na palubu takového obra.
Jsem stále prostřednictvím VHF v kontaktu s kapitánem. Nevidí mě. Jsou velké vlny, slunce je nízko a já jsem jen malá oranžová tečka… Střílím světlici. Zahlédne mě, ale znovu ztratí. Střílím druhou. Přibližuje se. Zkouší poprvé zajet ke mně, ale nezdaří se. Vlna od lodě zalévá ostrůvek. Znovu se postaví proti větru a nechává se snášet na mě. Moře v závětří je klidnější, ostrůvek vráží do trupu. Posádka hází lana. Poprvé neúspěšně. Nakonec jedno lano chytám. Posádka mě táhne ke schůdkům, které spustila. Vlny jsou vysoké, jednu chvíli jsem na vrchu schůdků, druhou chvíli 5 metrů pod nimi. Je mi jasné, že nemám času na zbyt. Dostane-li se ostrůvek pod schůdky, prorazí ho.
Na druhé vlně jde o všechno. Odrážím se a skáču na schůdky. Zachytil jsem se a najednou vedle mě stojí chlap v helmě a vítá mě.
Teprve na lodi, až po sprše na návštěvě u kapitána se mi roztřásly nohy. Kapitán MV Maersk Brida mi ale přiznal, že i jemu se při akci klepala kolena."
Fabrice Amedeo bude vysazen v Ponta Delgada na Azorech.
1064