Budoucnost Sydney-Hobart

Máme za sebou jubilejní 75. závod Rolex Sydney Hobart. Vítězná loď Comanche byla po pouhých třech letech prodána neznámému zájemci. Podle neoficiálních informací se má jednat o ruskou finanční skupinu. Další prodanou SuperMaxi je Black Jack. Ta změnila majitele po necelých dvou letech. Obě lodě podle posledních informací mají zamířit do Evropy (Black Jack se do Evropy vrací – již dříve jsme ji mohli potkat pod jménem Esimit Europa 2).

S těmito změnami v majitelské struktuře vyvstává otázka, co bude se závodem samotným. Na světě je pouze několik lodí SuperMaxi a doposud pět z nich se vyskytovalo právě v okolí Oceánie. Zbývají dvě lodě, které patří do kategorie SuperMaxi. Leopard 3 a Rio 100. Jsou ovšem technologicky zastaralé a jejich současní majitelé o Sydney-Hobart nejeví zájem.

V tuto chvíli je jisté, že se nebudou měnit vlastnické poměry u Wild Oats XI, InfoTrack a Scallywag. Poslední jmenovaný je ve vlastnictví asijské skupiny a v průběhu roku loď čeká nespočet závodů na odvrácené straně planety. Mohlo by se tak zdát, že Wild Oats XI to bude mít příští ročník mnohem jednodušší.

Neztratí ale závod na atraktivitě? Hlavní sponzor Rolex se drží spolupráce s organizátory především kvůli přitažlivosti SuperMaxi plachetnic. Dokazují to statistiky sledovanosti. Nejatraktivnější a nejsledovanější částí závodu je samozřejmě start 26. prosince. Následuje doplutí první lodě do Hobartu. Ovšem od tohoto okamžiku sledovanost a zájem o závod rapidně klesá. A nejedná se o pokles sledovanosti nebo zájmu o pár procent. Dle statistik návštěvnosti stránek byl pokles návštěvnosti mezi 28. prosincem (den kdy dokončila Comanche závod a stala se nejrychlejší lodí v závodě) a 29. prosincem (den kdy dokončil Ichi Ban a umístil se průběžně na prvním místě v IRC) o 75%! Je tedy otázkou, jak bude příští ročník atraktivní pro diváky, pokud se na startu objeví pouze tři ze sedmi nejrychlejších lodí. S tím ovšem souvisí i jak dlouho bude Rolex mít zájem spolupracovat s organizátory. Rolex se stal oficiálním sponzorem v roce 2002.

Dalším faktorem je finanční stránka. Náklady na provoz 100 stop dlouhých lodí je enormní a dovolit si je může pouze několik vyvolených.

Důkazem o stále vyšších nákladech na vývoj nových lodí je i jejich stále menší výroba. Poslední postavenou lodí tohoto formátu byl Comanche před téměř pěti lety. Již v minulosti jsme byli svědky, že menší lodě jsou ve výsledku rozumnějším řešením. Na mysli jsou kategorie TP52, které mají oproti SuperMaxi třetinové náklady, ale jsou to i lodě typu Rambler 88. Loď navrhnutá s optimalizacemi pro IRC, délky 27 metrů. V roce 2015 loď skončila třetí overall jen 9 minut za dnešním Scallywag. Loď vznikla po špatných zkušenostech majitele (George David), jenž vlastnil v minulosti SuperMaxi Speedboat a přejmenoval ji na Rambler 100. V důsledku překlopení této maxi lodě a špatných zkušeností s jejím ovládáním se rozhodl loď prodat.

Taková je nyní situace ve flotile SuperMaxi, tedy ve flotile jachet, které jsou pro diváckou atraktivitu Rolex Sydney Hobart nejdůležitější. Čeká nás rok zajímavých zvratů a situací.