Příliv a odliv během dne

V minulém článku jsme si vysvětlili základní princip fungování přílivů a proudů během měsíčního cyklu. Tedy doby, kdy Měsíc zvládne oběhnout Zemi a během své cesty nějak interaguje se Sluncem. Dnes si vysvětlíme, s čím se můžeme setkat během denní plavby. Posuneme se tak do kratších časových intervalů, které jsou více ovlivněny vzájemnou gravitační silou Země a Měsíce a vysvětlíme si princip přílivu a odlivu během dne.

Důležité pro začátek je si připomenout, že Země se kolem své osy otočí za 24h. Pokud chceme být přesnější a určíme si bod na Zemi, který směřuje k měsíci, na stejné místo se opět dostaneme za 24h a 50min. Proč? Protože ani Měsíc není statický, ale rotuje kolem Země. Těchto 50 minut „navíc“ tedy potřebujeme, abychom doběhli tu vzdálenost, o kterou se nám během 24h posunul. 24h a 50min nám tedy přesně udává tzv. lunární den, ke kterému je vztažen čas přílivů.

Na fungování přílivu během dne pak má hlavní vliv pozice Měsíce vůči Zemi. Pozice vůči Slunci zde není tak důležitá. Tato dvě tělesa se tedy vzájemně přitahují silou toho druhého a navíc se dohromady otáčí kolem společného těžiště. Těžiště se nazývá barycentrum a nachází zhruba 1500 km pod zemským povrchem. Tato složitě představitelná interakce pak způsobuje, že někde na povrchu země je voda přitahována více a někde méně. Více jsou přitahována vždy místa směřující k Měsíci a místa na straně odvrácené. Méně jsou přitahována místa, které leží mimo tuto společnou „osu“ Země a Měsíce.

Během toho, jak Země rotuje, se pak určené místo na Zemi dostává 2x za den do oblasti gravitačně silnější a 2x za den do oblasti slabší. A právě tím nám vznikají tyto tzv. polodenní přílivy, kdy se během dne střídají dvě High Water a dvě Low Water. Denní cyklus tedy funguje tak, že se během 6 hodin vystřídá vysoká a nízká voda. A mezi těmito fázemi opět dochází k zintenzivňování slapových jevů, nebo naopak k zeslabování.

Zdroj Reeds Nautical Almanach

Nyní bychom měli být schopni propojit všechny tyto informace dohromady. Uvědomit si, že máme měsíční a denní rytmus přílivů, které se vzájemně „ovlivňují“. Měsíční cyklus nám udává výšku vysokých a nízkých vod. Denní cyklus udává konkrétní časy vysoké a nízké vody. Tedy v kolik hodin bude více vody, v kolik hodin méně, kdy poteče proud jedním směrem a kdy druhým, kdy poteče silněji, kdy slabě a podobně.

 Celý proces není samozřejmě tak jednoduchý. Je zde několik dalších vlivů, které celý proces ovlivňují, a díky tomu se na různých místech na zemi příliv chová jinak. Pro zajímavost třeba v Austrálii je jen jediný příliv během celého dne (denní příliv). Je to dáno tím, že oběžná dráha Měsíce není kolmá na rotační osu Země. Takže se voda nevzdouvá v nejširší části na rovníku, ale zhruba 25° severně a jižně. Dalším faktorem je třeba také lokální vliv pobřeží.

V článku nám šlo primárně o zjednodušení a pochopení základního principu, ne o zacházení do větších detailů. I když pro některé oblastí jsou tyto detaily samozřejmě klíčové.