Příklad na kapitánské zkoušky B, 2. část

Zadání je prosté

V kolik hodin odpoledne musíte nejpozději vyplout od mola přístavu Lorient dne 28. 6. 2022, aby vaše rezerva pod kýlem byla 0,5 m? Ponor vaší jachty je 1,9 m. Hloubka u mola je 1,7 m.

Zadání je snadné. K tomu jsou potřeba tabulky přílivu v primárním přístavu, v tomto případě Brest (tabulky udávají kdy a jak je vysoká voda v Brestu), tabulka diferencí pro Lorient a graf průběhu přílivu v hlavním přístavu. To vše dostaneme v zadání.

Výpočet Daniel Přívara

Výpočty parametrů pro secondary port

Modrá

Začneme počítat. Nejprve si musíme spočítat, jakou výšku hladiny budeme hledat. Víme, že požadované místo u mola je za nejnižšího odlivu 1,7 metru nad hladinou. Tedy 1,7 metru nad nulou mapy. K tomu připočteme ponor jachty 1,9 metru a požadovanou rezervu 0,5 metru. Celkem tedy budeme hledat, kdy hladina klesne 28.6.2022 odpoledne po vysoké vodě na 4,1 metru.

Fialová

Pokračovat budeme vyplňováním fialové tabulky. Zde je naším cílem získat parametry přílivu v Lorientu. Tedy čas a výšku vysoké a nízké vody. K tomu budeme potřebovat hodnoty pro Brest a šedý výřez z tabulky, tedy diference pro čas a výšku hladiny v secondary portu.

Najdeme si 28.6.2022 v tabulce přílivů pro Brest. Hledáme odpoledne, protože zadání příkladu se na odpoledne ptá. Zjistíme, že vysoká voda je v 16:42, nízká v 23:07. Výška vysoké vody je 6,3 metru a výška nízké 1,9 metru. Tyto údaje zaneseme do vrchního řádku fialové tabulky. Pokračujeme diferencemi pro Lorient.

Brest je standard port, Lorient pod ním secondary port. První sloupec HW (vysoká voda) 0000 a 1200 znamená, že když je v Brestu vysoká voda o půlnoci a v poledne, je v Lorientu o 5 minut později. Druhý sloupec 0600 a 1800 znamená, že když je vysoká voda v Brestu v dané časy, je v Lorientu o 20 minut dříve.

Další dva sloupce jsou hodnoty pro nízkou vodu.

Další sloupec je 7.0. Ten říká, že když je v Brestu vysoká voda výšku 7 metrů, v Lorientu je o 1,9 metru nižší. Následuje sloupec 5.5. Když je vysoká voda v Brestu 5,5 metru, v Lorientu je to o 1,5 metru méně.

To by bylo snadné. Jak to ale je, když vysoká voda není ve 1200, ani v 1800, jako je to v našem případě (1642)? Musíme si spočítat interpolaci. Tedy hodnotu mezi dvojicí extrémů. Dá se to řešit matematicky, my to ale uděláme graficky.

Žlutá

Na vodorovnou osu si vyneseme čas mezi 1200 a 1800. Bude-li 1 hodina 1 centimetr, pak 1 mm bude 1/10 hodiny, tedy 6 minut. Klidně ale může být 1 hodina 2 cm, na tom nezáleží.

Na svislých osách máme diference časové. Vysoká voda ve 1200 v Brestu znamená +5 minut v Lorientu a vysoká voda v 1800 v Brestu znamená – 20 minut v Lorientu. Na svislých osách si můžeme určit, že 1 cm = 5 minut (klidně to může být 2 cm = 5 minut, na tom nezáleží). Na obou svislých osách to ale musí být stejné. Spojíme oba extrémy (+5 a -20 čarou).

Nyní víme, že hledáme vysokou vodu v Brestu v 1642. Na vodorovné ose najdeme tento čas. Spustíme kolmici, která protne spojnici extrémů. Pokračujeme kolmicí na svislou osu. Zde odměříme, že časová diference vysoké vody v Lorientu bude pro vysokou vodu v Brestu v 16:42 -15 minut. Tuto hodnotu vyneseme do fialové tabulky pod čas vysoké vody 16:42 v Brestu. O řádek níže si spočítáme čas vysoké vody v Lorientu 16:27.

Čas nízké vody nás tentokrát nezajímá, proto ho nepočítáme.

Červená

V tabulce pro Brest jsme si pro daný den odpoledne našli, že vysoká voda v Brestu je 6,3 metru a nízká 1,9 metru. Tyto údaje jsme zanesli do fialové tabulky.

Nyní spočítáme diference výškové. Na interpolaci použijeme stejnou grafickou pomůcku. Z tabulky pro secondary port víme, že když je v Brestu vysoká voda výšku 7 metrů, v Lorientu je o 1,9 metru nižší. Následuje sloupec 5.5. Když je vysoká voda v Brestu 5,5 metru, v Lorientu je to o 1,5 metru méně.

Začínáme interpolací vysoké vody. Vyneseme si vodorovnou část grafu. Mezi 5,5 metru a 7,0 metry je 1,5 metru. Nejlépe by se nám pracovalo s tím, že 10 cm ve skutečnosti je 1 cm na grafu. V tom případě by byla vodorovná čára dlouhá 15 cm. 15 dílku mezi 5,5 a 7.

Diference jsou -1,5 a – 1,9. Poměr 1:10 bude možné použít, graf ale bude dost rozměrný. Klidně bychom mohli jít na 1:20, na tom nezáleží.

Máme tedy vynesené diference a spojené extrémy. Na vodorovné čáře si najdeme výšku vysoké vody v Brestu 6,3 metru. Kolmice, druhá kolmice a zjistíme, že diference pro Lorient bude -1,7 metru. Aktuální diferenci vyneseme do fialové tabulky pod 6,3 a zjistíme, že výška vysoké vody v Lorientu bude 4,6 metru.

Zelená

Diferenci nízké vody interpolujeme obdobně a ve fialové tabulce nám vyjde, že výška nízké vody v Lorientu bude 1,4 metru.

Graf

Do grafu průběhu přílivu pro standart port si vyneseme vypočítanou výšku vysoké a nízké vody v secondary portu Lorient. Nahoře vysokou vodu 4,6 metru, dole nízkou vodu 1,4 metru. Spojíme si je čarou (zelená čára). Pod vrchol křivky si vyneseme čas vysoké vody 16:27.

Nyní si vyneseme požadovanou vypočtenou výšku přílivu 4,1 metru. Spustíme červenou kolmici z hodnoty 4,1 metru. Protne zelenou čáru a z toho bodu následuje vodorovná čára na graf. Víme, že hledáme, kdy nejpozději můžeme odplout. Jdeme tedy na pravou část grafu po vysoké vodě. Když červená protne graf, spustíme kolmici.

Nyní na vodorovné stupnici hodin po vysoké vodě najdeme, kolik hodin po vysoké vodě jsme. Dostaneme čas 17:47. Tedy poslední chvíle, kdy mohu od mola odplout s požadovanými parametry je 17:47.

Výsledek

Ale pozor. Protože časy v tabulkách jsou pro zimní čas, musíme připočítat hodinu pro čas letní. Tedy 18:47 minut. To je výsledek našeho příkladu.

Může to vypadat trochu komplikovaně, ale není to tak. Pokud se chystáte na B, můžete využít našeho únorového kurzu.