Jak brzdit u mola

Sedíte za volantem, přijedete na křižovatku, prudce sešlápnete brzdu na podlahu a pustíte ji. Auto skočí, stojí. Nebo ještě jede? Dupnete na ni ještě jednou. Děláte to na výletě s rodinnou na Hradčana (řada starších činžáků na kopci nad Prahou s vlastním kostelem)?

Manželka s dětmi by se asi výletům v rodinném voze vyhýbaly. Řidiči vozů pražských by v lepším případě za volanty divoce gestikulovali.

V autech vám tedy tento styl není vlastní. Na lodích však mnohým ano. Couvání k molu, prudký přední chod, neutrál. Vyšlo to? Stojí loď? Nestojí? Tak znovu stejně!

Jaké nevýhody má systém pokus/omyl?

První nevýhodou je to, že se těžko odhaduje, jak moc zabrzdit. Plyn na podlahu a zpět, stojí loď? Jak dlouho bylo třeba podržet plyn na podlaze? Vteřinu? Dvě? Nebo nerozjela se už znovu dopředu? Rychlá ztráta rychlosti znamená ztíženou schopnost odhadu pro pravou míru.

Druhou nevýhodou je obvykle vysoká rychlost připlouvání k molu až do poslední chvíle. A k tomu patří také vyšší riziko škod a omylu. Jakého omylu? Omylu vzniklého tlakem a rozhodováním v panice. Tím omylem může být zabrzdění nikoli předním chodem, ale zpátečkou. To pak znamená ránu do mola, pojistnou událost, pád sebevědomí, zkaženou dovolenou, finanční ztrátu při návratu plavidla do charterovky.

Jak tedy učíme brzdit na našich kurzech?

Protože nemám rád panické situace (neumím se v nich správně rozhodovat) a nerad na sebe upozorňuji hlučnými projevy, volím klidnější brzdící proces, který je dle mého méně náchylný k chybám. A je plynulejší.

Couváme k molu. Celý proces brzdění můžeme rozdělit do fází. Při vyšších rychlostech ve vzdálenosti cca 2/3 až ½ lodní délky od mola začneme mírným snížením rychlosti. Toto přibrzdění má dvě funkce. Snížení rychlosti je první. A za druhé je dobré získat odhad pro míru brzdění. Oboje vám toto snížení rychlosti dá. Při zajíždění malou rychlostí toto přibrzdění vynecháme.

Druhou fázi nazvěme malé klap dopředu. Jde o fázi velmi vhodnou pro méně zkušené skippery. Má předcházet omylu z paniky při závěrečné fázi brzdění. Tedy brzdění na zpátečku a nárazu do mola.

V rozumné vzdálenosti od mola přejdeme z neutrálu na zařazenou přední rychlost bez zvýšení otáček. To je to malé klap. Při finálním brzdění již budeme jen přidávat plyn. Nebudeme se muset rozhodovat, jestli dopředu, nebo dozadu. Toto důležité rozhodnutí budeme dělat v relativním klidu, nikoli v poněkud panické poslední fázi u mola. Malé klap dopředu zpomaluje loď, ale jen minimálně…

V poslední fázi brzdíme plynule. Vyvarujeme se panického konání. Jako za volantem, plynulé brzdění, lehká ruka na řadící páce. Nechceme děsit lidi v přístavních kavárnách, přístavní pomahače, ani svoji posádku.

Je tu vlastně ještě jedna fáze. Kontrola. Zkontrolujeme, že loď stojí. A že řadící páka je na neutrálu. Velmi důležitý prvek. Jinak jachta začne odjíždět, případně vrážet do mola. Pak by zase došlo na paniku a panika má velmi blízko ke zkratkovitému jednání.

Plynulé brzdění a jeho uklidňující efekt

Klidné plynulé brzdění má uklidňující efekt také na vaše okolí.

Posádka vidí, že máte loď pod kontrolou a důvěřuje vám.

Přístavní pomahač vidí, že máte loď pod kontrolou a důvěřuje vám. Proto nemá tendenci převzít kontrolu nad lodí za vás a nemá tendenci úkolovat vaši posádku. Tu jste již sice zaúkolovali vy, ale protože ve vás při jiném než klidném brzdění rychle ztratila důvěru, začne naslouchat autoritativnějšímu hlasu. A veškerá vaše strategie je v p….i.