Tajná pomoc. Ponorky pro Tchaj-wan staví inženýrští žoldáci z celého světa

Více než dvě desetiletí se Tchaj-wan snažil pořídit moderní ponorky s konvenčním pohonem, aby se ubránil případné čínské invazi. Dodavatel se nenašel. Spojenci buď požadovaný sortiment neměli, nebo se obávali reakce Pekingu. A tak si Tchaj-pej staví vlastní flotilu.

Když Čína pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga přidala v zastrašování Tchaj-wanu, řada zahraničních dodavatelů ponorkových technologií se souhlasem svých vlád začala pomáhat tajnému programu výstavby ponorek na Tchaj-wanu. Tchaj-pej tajně získává technologie, komponenty a talenty nejméně ze sedmi zemí, informuje agentura Reuters.

Hlavní spojenec Tchaj-peje, Spojené státy, poskytl klíčové technologie, včetně komponentů bojových systémů a sonarů. Pozadu nezůstaly ani zbrojaři z Velké Británie. Londýn v posledních třech letech schválil několik vývozních licencí pro britské společnosti na dodávky komponentů, technologií nebo softwaru pro ponorky na Tchaj-wan. A veterán ponorkové flotily britského Královského námořnictva Ian McGhie byl klíčovou postavou v náboru expertů.

Tchaj-peji se podařilo najmout inženýry, techniky a bývalé námořní důstojníky také z Austrálie, Jižní Koreje, Indie, Španělska a Kanady. Tito odborníci se stali poradci tchajwanského námořnictva a společnosti CSBC Corporation Taiwan, která nové ponorky staví.

Projekt za 16 miliard dolarů

Tchajwanský projekt Indigenous Defense Submarine Program byl zahájen v roce 2017. CSBC zahájil stavbu v loňském roce a první z plánovaných osmi plavidel chce dodat do roku 2025. Podle londýnského Mezinárodního institutu pro strategická studia se hodnota projektu odhaduje až na 16 miliard dolarů.

Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že nové ponorky jsou klíčové pro "asymetrickou válku národních obranných sil", což je odkaz na vedení války proti vojensky silnějšímu nepříteli. Dodalo, že různé problémy, kterým program čelí, byly "odstraněny" a je "realizován podle plánu". Přesto obavy z odvetných opatření ze strany Pekingu některé transfery zmařily. Například jedna německá společnost, která poskytla důležité vybavení, loni náhle vypověděla smlouvu. Manažeři dodavatele později Tchaj-wanu sdělili, že prodej zablokovala mateřská společnost, která má v Číně rozsáhlé obchodní zájmy.

"Tchaj-wan ve skutečnosti není tak osamělý," řekl jeden z lidí na Tchaj-wanu, kteří jsou s programem obeznámeni. "Vzhledem ke všem vývozním povolením, která se nám podařilo získat, víme, že nám pomáhá mnoho zemí."

Jen neoficiálně

Mluvčí britské vlády agentuře Reuters řekl, že "dlouhodobá politika Británie vůči Tchaj-wanu se nezměnila: nemáme s Tchaj-wanem žádné diplomatické vztahy, ale silné, neoficiální vztahy, založené na dynamických obchodních, vzdělávacích a kulturních vazbách".

"Spojené státy budou Tchaj-wanu i nadále poskytovat obranné předměty a služby nezbytné k tomu, aby si Tchaj-wan mohl udržet dostatečnou schopnost sebeobrany," uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí.

Podle Pentagonu má Čína 58 ponorek, z toho šest plavidel s jadernými balistickými raketami. Tchajwanské námořnictvo disponuje pouze čtyřmi ponorkami. Dvě americké ponorky třídy Guppy jsou ve službě na Tchaj-wanu od roku 1974 a jsou vhodné pouze pro výcvik. Další dvě jsou modernější: ponorky třídy Sea Dragon vyrobené v Nizozemsku a uvedené do provozu v roce 1987.

Osm nových ponorek plus Sea Dragony by podle expertů již představovaly vážnou hrozbu pro invazní flotilu. Tato plavidla vyzbrojená silnými torpédy a protilodními střelami by mohla napadat konvoje vojenských transportů a válečných lodí, které by čínská armáda potřebovala pro případné vylodění na Tchaj-wanu.

Snaha Tchaj-wanu získat ponorky jinde pohořela ze dvou důvodů. Jednak Spojené státy nemají ve výrobním programu ponorky s konvenčním pohonem, jednak se potenciální dodavatelé obávaly reakce Číny. Příklad Nizozemska je dostatečně odstrašující. Poté, co v 80. letech minulého století prodalo Tchaj-wanu ponorky Sea Dragons, klesly kontakty s Pekingem na nulu. Pro obnovení vztahů podepsalo Nizozemsko v roce 1984 s Čínou dohodu, podle níž "nebude schvalovat žádný nový zbrojní vývoz na Tchaj-wan". Tato dohoda zůstává v platnosti.

I Tokio se k tchajwanské iniciativě staví zdrženlivě, byť Japonsko má jednu z nejmodernějších konvenčních ponorkových flotil na světě. O pomoci Tchaj-wanu se údajně v Tokiu neformálně diskutovalo, ale z obav, jak by Čína mohla reagovat, se od toho upustilo.

Diskrétní headhunting

A tak Tchaj-wanu nezbylo, než spustit vlastní výrobní program s pomocí zahraničních odborníků. Klíčovým zdrojem expertů se stala společnost Gavron Limited, zaregistrovaná v roce 2013 v Gibraltaru. Gavron, v jejímž čele stojí dva Izraelci, získala zakázku na poskytování technického poradenství pro CSBC. Šlo o kontrakt v hodnotě přibližně 20 milionů dolarů.

Gavron na svém webu uvádí, že nabízí "konzultanty s desítkami let zkušeností s úzce specializovanými oblastmi, jako je stavba a obsluha ponorek s jadernými technologiemi. Společnost také uvádí, že "mnozí" z jejích konzultantů byli kariérními ponorkáři v britském královském námořnictvu.

Reuters našla nejméně 12 zahraničních inženýrů, kteří v rozhovorech nebo na sociálních sítích uvedli, že pracovali na programu ponorek nebo pro společnost Gavron působili na Tchaj-wanu. Tito rekruti měli zkušenosti s prací například na ponorkách S-80 stavěných španělskou státní společností Navantia či britských ponorkách třídy Astute s jaderným pohonem, které staví společnost BAE Systems. Třeba španělský architekt Juan Herrero Valero podle vlastních slov začal v roce 2017 pracovat pro britskou společnost v Kaohsiungu na tchajwanském programu. Uvedl, že byl pro projekt získán poté, co byl osloven prostřednictvím sítě LinkedIn.

V roce 2018 zveřejnila americká společnost Lockheed na portálu JobSearcher.com inzerát na pozici zástupce programového manažera pro práci na stávajících tchajwanských ponorkách Sea Dragon a pro fázi návrhu nového programu. Uchazeči musí "ovládat mandarínskou čínštinu", uvádí se v inzerátu. Začátkem letošního roku Lockheed na jiném pracovním portálu inzerovala pozici inženýra bojových systémů pro práci na ponorkách Sea Dragon a nové ponorce.

Tradiční spojenci

V říjnu Spojené státy oznámily, že schválí prodej klíčové technologie pro tento projekt. Washington je připraven udělit Tchaj-wanu, Itálii a Velké Británii licenci na převod technických dat a služeb v hodnotě 50 milionů dolarů nebo vyšší, aby podpořil projekt tchajwanské ponorky.

Washington však většinu podrobností, včetně toho, které americké společnosti se na projektu podílejí, tají. Bojový systém ponorek, který integruje a zobrazuje údaje ze sonarů a dalších senzorů, aby umožnil velitelům zasáhnout cíle, podle zdrojů dodává společnost Lockheed. Sonary pak firma Raytheon.

Klíčovou roli hrají také britské společnosti. Ministerstvo pro mezinárodní obchod uvedlo, že v posledních třech letech bylo 28 "žadatelům", tedy právnickým osobám, uděleno povolení k vývozu součástek, technologií nebo softwaru pro ponorky na Tchaj-wan. Na seznamu byla i společnost QinetiQ, která se zabývá špičkovými technologiemi v oblasti obrany. Jeden ze zdrojů Reuters uvedl, že společnost poskytovala poradenství v oblasti řízení bezpečnosti pod vodou.

Do projektu byla zapojena také kanadská dceřiná společnost britské BMT Group, která se podílí na britském programu ponorek. Dcera BMT Canada byla najata, aby poskytovala konzultace a inženýrské poradenství, které zahrnovalo přezkoumání plánů vypracovaných CSBC. "Kanada neudržuje s Tchaj-wanem žádné zbrojní či obranné vztahy," uvedlo tamní ministerstvo zahraničí.

Podpora Tchaj-wanu při zajišťování odborných znalostí a technologií odráží obavy Západu z rostoucí vojenské síly Číny a tlaku, který Peking na ostrov vyvíjí. Dalším projevem těchto obav je dohoda, již v září Velká Británie a Spojené státy uzavřely s Austrálií. Dohoda má Canbeře pomoci při stavbě ponorek s jaderným pohonem. O dva týdny později vyslala Británie poprvé od roku 2008 válečnou loď přes Tchajwanskou úžinu.