Pozor na velké lodě a jejich manévrovací schopnosti

Máme tu druhý díl článku připraveného prvním palubním důstojníkem Lukášem Staňkem. Znovu se zaměříme na vztahy mezi jachtami a velkými nákladními loděmi. Proč se nevyhnou a co máme dělat?

Bezpečná vzdálenost

Ještě se musím na chvíli pozastavit nad vzdálenostmi, které jsem doposud taktně obcházel. V případě posouzení možného rizika srážky a plánování antikolizního manévru nehrají ani takovou roli vzdálenosti absolutní, ale relativní. Mířím tím k manévrovým charakteristikám jednotlivých lodí – malý motorový člun se dá otočit takříkajíc na pětníku, plachetnice v případě standardního oplachtění a dobrých povětrnostních podmínek jakbysmet. 

Jak je to ale s velkou námořní lodí? Důležité je si uvědomit, že manévrové charakteristiky jednotlivých lodí jsou dané jejich velikostí. Každá nákladní loď se musí být schopná otočit na pětinásobku své délky, zastavit poté na desetinásobku. Z výše uvedeného vyplývá zásadní rozdíl v pohledu na “bezpečnou vzdálenost”. Pro jachtaře to může být jeden kabel, pro nákladní loď se pohybuje v řádu námořních mil, což je kolikrát hranice, na kterou jachtu poprvé spatří! 

Slepý úhel

To, co se může zdát jachtaři zcela v pořádku, přivádí důstojníka na můstku velké lodi do stresové situace. Z toho důvodu je důležité dělat jakýkoli manévr včas a takovým způsobem, aby byl na druhé straně jasně zřetelný váš záměr. 

Je dobré si přitom také uvědomit, že pokud si např. naplánujete projet na motorovém člunu 2-3 kabely (cca 0.5 km) před přídí nákladní lodi, což bohužel není zas až tak výjimečná praxe, zmizíte v její slepé zóně. Mezinárodní předpisy stanovují, že z můstku (řídícího stanoviště) každé lodě musí být vidět na hladinu na vzdálenost ne menší než je dvojnásobek její délky. Pokud vezmeme v potaz 300 metrů dlouhou kontejnerovou loď, bude tato mít velice často slepý úhel před přídí sahající až 600 metrů před ní! Jak má potom důstojník na hlídce vědět, že vám v momentě, kdy jste mu zmizeli z dohledu před jeho přídí, neselhal motor?

Máme přednost?

Ještě něco málo z reality. Valná většina jachtařů (ruku na srdce, páni plachtaři), má zato, že má vůči lodi se strojním pohonem “přednost”. Je dobré si uvědomit, že nic takového jako “přednost” v rámci Mezinárodních předpisů pro zabránění srážkám na moři (COLREG) neexistuje. Je pravdou, že pravidlo číslo 18 určuje vzájemné postavení lodí podle jejich manévrovacích charakteristik a udává, která z nich je povinna ustoupit z cesty, ale zkuste tam najít, která z nich má “přednost”. 

Aktuální mapy

Dále pak kolik z vás jezdí na mapách, které jsou “up to date”? Klasický argument, že kameny se přeci nehýbou, tady nepomůže. Jako příklad může sloužit přiložení obrázek poměrně velké plachetnice, jedoucí v systému rozdělené plavby v protisměru. Nevěřím, že byl daný jachtař takový ignorant, prostě jen s největší pravděpodobností neměl aktuální mapu, na které by byl zaznačen před pár lety vzniklý TSS (Systém rozdělené plavby). 

Nejsou lidi

Abych to poněkud vyvážil chybami z druhé strany, dnešní administrativou zatížení námořní důstojníci z okna příliš nekoukají. V souvislosti se zeštíhlováním posádek lodí zmizela i služba na oku (hlídkový námořník). Ten je sice stále ještě povinný minimálně v noci a za podmínek snížené viditelnosti, ale realita je jiná. Práce přibývá, lidí ubývá.

Nebýt magor

Úplným závěrem bych chtěl všechny požádat o používání zdravého rouzmu a o vzájemnou toleranci. Snažme se všichni držet onoho tolikrát omílaného Good Seamanship, překládaného jako dobrá námořní praxe a přitom si zároveň uvědomit, že když nám druhá strana neuhýbá, nemusí to být způsobeno ani zlou vůlí ani liknavostí. Jachtaři nejsou zrovna dvakrát dobře vidět. Pro ty s horkou krví mi nedá nezmínit, že vynucovat si přednost před desítkami tisíc tun hmoty v pohybu, může buď jen absolutní šílenec, nebo sebevrah.

Lukáši Staňkovi za výborný článek děkujeme a přejeme mu, aby těch šílenců potkával co nejmíň.