Podchlazení hrozí i v létě. Jak dlouho vydrží tonoucí ve vodě?

Pro osobu spadlou s paluby je největším nebezpečím podchlazení. Většinou se podceňuje. Málokdo se totiž běžně koupe třeba v desetistupňové vodě, a tak chybí obecné povědomí o tom, jak dlouho se v takové vodě dá vydržet. I v relativně teplé vodě jde o každou minutu. Naopak v arktických vodách či v zimním období, kdy má moře jen pár stupňů, tělo trosečníka neohrožuje ani tolik podchlazení jako šok z ledové vody, který jej může zabít.

Část mozku, která má na starosti termoregulaci, pracuje stejně jako termostat u ústředního topení. Její starostí je udržení konstantní teploty uvnitř těla okolo 37 °C. Jen ve vodě o teplotě 32-38 °C je tělo schopné ztrátu tělesného tepla vyrovnávat. Pokud ztráty tepla přesáhnou regulační možnosti těla, dojde k podchlazení. To znamená, že každý, kdo spadne s paluby do vody a rychle se nevrátí zpět, je podchlazením ohrožen.

Existují přibližné hodnoty pravděpodobného času přežití za rozdílných teplot vody. V jednotlivých případech mohou být výrazně překročeny, ale též jich ani nemusí být dosaženo. Čas přežití se odvíjí rovněž od stavu vody a od kondice, pohlaví a věku tonoucího. Roli hrají i teplota vzduchu a rychlost větru.

Uvedené hodnoty pravděpodobného času přežití jsou vztaženy k hypotetickému tonoucímu v záchranné vestě, který zaujme embryonální polohu, aby minimalizoval ztráty tepla. Překřížené nohy a ruce přitáhne co nejblíže tělu a vyhne se jakémukoli zbytečnému pohybu.

Stádia podchlazení

U začínajícího podchlazení se tělo pokouší udržet vnitřní teplotu na konstantní úrovni. Prokrvení všech oblastí nikoli zásadních pro přežití, jako jsou pokožka, podkožní vrstva a končetiny, se omezí a tělo se soustředí především na mozek, srdce a plíce. Prohloubené dýchání a zimnice jsou přirozenou autoregulační reakcí organismu. Následují stádia podchlazení:

1. stupeň: Teplota těla 37-35 °C, silná zimnice, plné vědomí

2. stupeň: Teplota těla 34-31 °C, svalový tonus, zastřené vědomí, pomalý, často nepravidelný puls

3. stupeň: Teplota těla 30-27 °C, svalový tonus, dýchání a puls sotva znatelné

Při teplotě 27 °C a nižší nastává smrt, obvykle pro srdeční selhání. Ve výjimečných případech mohou slavit úspěch oživovací pokusy i při záchraně člověka s teplotou těla nižší než 27 °C. Stejně tak ale může zemřít tonoucí s teplotou těla nad 30 °C.

První pomoc

Čím nižší je vnitřní teplota a čím je podchlazený starší, tím opatrněji se musí při jeho opětovném zahřívání postupovat. Podchlazený je, pokud možno vleže, přikryt dekami. Žádné mnutí a tření prokřehlých končetin podchlazeného látkou či vlastníma rukama!

Podchlazení 1. stupně: postiženého je třeba vysvléknout, zabalit do suchých dek a podávat mu teplé nápoje, nejlépe bohatě slazený čaj.

Podchlazení 2. stupně: postižený se nechává v oblečení, jen se teple zabalí. Hýbe se tak málo, jak je to jen možné. Srdeční činnost a krevní oběh jsou oslabené a jakákoli další zátěž je ohrožuje. „Izolační deka“ (s kovovou folií) zabraňuje odcházení dalšího tělesného tepla. Pokud je podchlazený při vědomí, zásobí se teplými nápoji. Bezvědomému se nikdy nesmí lít nápoj do úst. Vědomého je třeba udržovat vzhůru rozhovorem, který též slouží posilování vůle k přežití.

Podchlazení 3. stupně: žádné pohyby s postiženým navíc. Ihned se zahájí umělé dýchání a masáž srdce, poté následuje přísun tepla pomocí teplovodní láhve s vodou o teplotě lidského těla přiložené na hrudník nebo třísla podchlazeného a / nebo pomocí kontaktu s tělem jiného člena posádky. Podchlazeného je třeba zcela zabalit do dek a co nejrychleji předat profesionální lékařské pomoci.