Pobřeží jako problém, nebo pomoc

Často zde zmiňujeme, že v bouřlivém počasí je loď v relativním bezpečí na širém moři. Znamená to, že každou bouři je třeba přetrpět na širém moři? Nemá smysl hledat úlevu u pobřeží?

Na takovou otázku není jednoznačná odpověď. Záleží na tom, o jaké pobřeží se jedná. Můžeme si dát dva příklady, oba z Jadranu. Na jedné straně máme relativně hluboké chorvatské pobřeží s mnoha ostrovy, na straně druhé ploché a mělké italské pobřeží.

Nebezpečí

V bouřlivém počasí pro nás představuje nebezpečí pobřeží na závětrném boku jachty a malá hloubka, kde se vlny zkracují, stávají strmější a zalamují se.To jsou nebezpečné podmínky.Problémem není vítr, ale nebezpečné vlny.

Kde je klidněji

Jakýkoli kus pevniny v moři je pro vítr překážkou. Zvyšuje se tření a slábne vítr. To se samozřejmě týká ostrovů. Zjednodušeně můžeme říci, že čím je ostrov vyšší, tím lepší ochranu před větrem tvoří. Není to sice pravda vždy, ale obecně to platí.

Vítr za přírodními překážkami slábne a vlny lehají. Je jen otázkou, jak dobře jsme schovaní.

Nebezpečné přiblížení

Pojďme se podívat na příklad, kdy pobřeží na Jadranu představuje nebezpečí. Vezměme si bouřlivý NE vítr. V takových podmínkách může být velmi nebezpečné se přiblížit k plochému a mělkému italskému pobřeží. Vítr nás bude tlačit na pobřeží, v případě technických problémů skončíme na mělčině. Druhým problémem budou vlny, kdybychom chtěli zajet do přístavu. U břehu se budou zvedat a zalamovat, a to znamená nebezpečí. Za takových podmínek je třeba přiblížení se k pevnině velmi pečlivě zvažovat.

Pobřeží znamená úlevu a úkryt

Jinak tomu bude v případě, že popluji Jadranem na sever v bouřlivém jugu. Na otevřeném moři bude extrémní vítr a vlny. U chorvatského pobřeží bude vítr slábnout a vlny se budou zmenšovat. Pokud bych se pohyboval na otevřeném moři v oblasti Korčuly, vyhnul bych se východní straně ostrova, kde by plavba do bezpečí znamenala pustit se mezi mělčiny a útesy. Raději bych si přidal několik hodin a zvolil bych jako bezpečný úkryt západní pobřeží a zátoku Vela Luka. Důvodů je několik. V první řadě by nešlo o pobřeží vystavené větru. Dále je navigačních nebezpečí prosté. Byl bych schopen se přiblížit k pevnině na zadoboční vítr bez toho, aby pro mě představovala nebezpečí. V přístavu a okolí je více možností stání, nespoléhal bych se tak jen na jedinou. Moře je stále hluboké, vlny se nebudou zalamovat.  Za jihozápadním mysem se dostanu na klidnou vodu a mohu bez potíží a nepohodlí vyostřit a blížit se k přístavu. Vítr bude za pevninou slábnout. Pokud stáhnu plachty a nastartuji motor, nemusím se obávat jeho selhání, protože by mě vítr stále odnášel od břehu. Přístav je dostatečně velký na to, abych si v něm za jakýchkoli podmínek našel místo. No a čím blíže budu přístavu, tím bude vítr slabší.

Pevnina tedy nemusí vždy znamenat nebezpečí, ale je třeba zvážit, pokud možno všechny faktory. A hlavně, stále myslet na to, že může dojít k selhání techniky. A v takovém případě by měla (skoro)vždy existovat varianta B.