Plavba západním pobřežím Švédska, 2. díl

Západní pobřeží Švédska je jachtařsky atraktivní lokalitou, která není příliš vzdálená. Na zajímavá místa se vypravil Vojta Sládeček se svojí jachtou Seascape 27 (dnes First 27). Přinášíme druhou část článku. 

Přírodní kotviště

Velmi zajímavou kapitolou jsou zde přírodní kotviště. V mapě jsou velmi dobře značené. Označení v Navionicsu „Large boats“ znamená, že je na břehu vyvazovací kolík. Kotva se tedy spouští ze zádě a špičku vyvazujete na oblé kameny, na které se většinou dobře vystupuje. Ani s dvoumetrovým ponorem není problém zakotvit. Setkat se však můžete i s označením tzv. „Allongside“. Což může na přírodním kotvišti leckoho překvapit, ale v praxi to znamená, že si stoupnete ke skále přímo bokem. Většinou se jedná o nějakou plošinku, která pak padá hluboko do vody. Vy s lodí přistanete bokem a vaše fendry se opírají přímo o skálu. Na skále jsou vyvazovací oka a bez problému se vyvážete. Geniální!

Nejlepší na tom je, že na většině přírodních kotvišť se nachází malá dřevěná boudička, kde jsou udržované chemické toalety a místnost pro vynesení odpadu. Za celou dobu co jsme spali po ostrovech, jsem neviděl jediný vyhozený kus odpadku.

Kotvení

Foto Vojtěch Sládeček

Kotviště nedaleko vesnice Fjällbacka...

Dno je většinou písčité, kotvy drží bez problémů., nesmí se ale hodit na kamennou plochu, která je ale vždy dobře vidět. Vždy se najde bezpečné a chráněné kotviště. Majitelské lodě, ale i některé charterové lodě na severu bývají vybaveny záďovou kotvou. Buď se jedná o kotouč na záďovém koši, ze kterého se odvíjí popruh ke kotvě, nebo některé lodě jsou vybaveny na zádi kotevním vrátkem. V kokpitu je udělaná kotevna s vrátkem a kotva kouká přímo ze zrcadla. Při připlouvání špičkou ke skále si jen od kormidla vypouštíte řetěz a vše máte pod kontrolou.

Proměnlivé počasí

Zdroj Navionics

Oblast je navigačně náročnější.

Počasí je severně proměnlivé. Půlka dní byla krásných, teplých a slunečných. Když člověk rozehnal medúzy, dalo se i v pohodě koupat. Ze synoptické situace pak bylo vždy dostatečně dopředu patrné zhoršení počasí. Přechod frontálního systému je pak jak z učebnice. Je to díky tomu, že systém přichází z volného Atlantiku a je minimálně ovlivněn pevninskými faktory. Za dva dny se většinou to nejhorší vyfouká, vyprší a dá se bez problému pokračovat. Při stabilním počasí zde převládají západní a jižní větry mezi 10-20 uzly.

Kryté oblasti u pobřeží

Foto Vojtěch Sládeček

Městečko Möllosund.

Pokud nepřeje počasí, je možné zvolit velmi pasivní variantu podél pobřeží, kde se motáte velmi dobře značenou sítí plavebních kanálů (vše v systému IALA A). Voda je zde i za velmi silného větru klidná a člověk má kolikrát pocit, že plachtí na nekonečném Orlíku. Výjimkou nejsou ani mosty přes kanály, které se musí zvednout, nebo otočit, aby mohly plachetnice proplout. Vše je dobře značeno plavebními semafory a před mostem je vždy dostatek místa pro vyvázání se, když je třeba počkat na otevření.

Oblast je celá velmi přizpůsobená jachtařům. Všude najdete servisy na motory, lodní krámky s náhradním vybavením, sailmakery. Ve skoro každém přístavu se nachází jeřáb pro spuštění lodě, nebo postavení stěžně. Většina lidí je velmi nápomocná, milá a je to určitě i tím, že zde není moc českých lodí, nebo posádek. Jsme pro ně stále ještě trošku exotičtí návštěvníci, tak rádi pomohou.