Místa, kde se zastavil čas

Chorvatsko se rozhodlo turisticky využít své pobřeží na maximum. Mnohde je výsledkem situace připomínající Staromák pod orlojem kolem poledního. Kam ale jet, pokud hledáte nová místa bez lidí a s původní atmosférou? Zkuste Řecko.

Lezou-li vám davy turistů krkem, můžete zkusit plout třeba na jih Peloponésu. Tam je jachting stále ještě podobný starým dobrým časům. Plachetnic je málo, spíše majitelé než charteroví jachtaři, přístavy jako kdysi a nemáte pocit, že vás chce vzít někdo na hůl, jen se na něj podíváte (situace častá v nejturističtějších oblastech Chorvatska).

Budete-li vyplouvat z Atén, budete charterové lodě potkávat ve velkém k ostrovu Spetsos a v menším k Monemvasii na východě Peloponésu. To jsou lokality, kam se vydají běžní charteroví jachtaři za týden až dva.

Dále se svět přístavů a zátok změní. Jako byste se protáhli dírou ve stázi. V přístavech si hledáte místo mezi rybáři jak před 30 lety, zátoky jsou prázdné a v městečkách dominuje běžný život, nikoli turismus. Plavba v těchto vodách je stále ještě o objevování, nikoli o úprku do přístavu ve dvě odpoledne, abyste našli volné místo k stání.  

Všechny tři prsty Peloponésu jsou hornaté. Prostřední z nich Mani je charakteristický vysokými věžovitými domy z kamení, které sloužily zároveň jako pevnosti. V oblasti se praktikovala krevní msta až téměř do konce 19 století. Souboje znepřátelených klanů připomínaly válku a ve druhé polovině 19. století musela řecká vláda na místo dokonce vyslat armádu, aby horkokrevným mužům s pošpiněnou ctí trochu přistřihla křidélka.

V době, kdy probíhala krevní msta, nevylézali mužští členové rodin z domů připomínajících pevnosti. Měli důležitý úkol očistit čest rodu. Ženy si zatím mohly dělat své běžné práce v domácnosti a k tomu obdělávat pole. Měly štěstí, byly boje o čest ušetřeny. Msta probíhala i několik let.

Přestanou-li vás bavit pevnůstky, ve kterých se bojovalo o čest, můžete plout na nejzápadnější z prstů. Na jeho špičce najdete vesničku Methoni s velkou benátskou pevností a dlouhými plážemi. Dále na sever pak půvabné městečko Pylos s marínou, která se zdá být svými správci opuštěna. V zátoce před Pylosem se odehrála v roce 1827 slavná námořní bitva u Navarina, ve které britské, francouzské a ruské námořnictvo na hlavu porazily spojené turecké a egyptské síly.

Pokud máte v Pylosu zájem navštívit starší historii, půjčte si motorku a zamiřte k Nestorovu paláci. Je vzdálen od Pylosu cca 20 km. Cestou pojedete olivovými háji a na místě na vás budou čekat trosky paláce, který byl zničen v 8. století před našim letopočtem. Na místě uvidíte, jak palác vypadal v době největšího rozkvětu, jak byl barevně zdoben a zařízen. Dochovala se zde například i původní vana. Nerad bych podceňoval vyspělost obyvatel českých luhů a hájů v té době, ale myslím, že vany jsme tu neměli.  

Vydáte-li se na plavbu na Peloponés, uvidíte svět, který se za posledních 30 let zase tolik nezměnil. To je na něm krásné.