Co se dělo při ztroskotání na Elbě?

V poslední době vzbudilo mezi jachtařskou veřejností pozdvižení ztroskotání české jachty Sokrates v Itálii na Elbě. Od kapitána Zbyňka Tábora jsme dostali popis celé nešťastné události.

Sobota 14.7.
Loď Madeira 44 Sokrates vyplula z mariny města Rio Marina na ostrově Elba. Přepluli jsme na italskou pevninu do mariny Etruska, poblíž městečka Follonica, kde nastoupila skupina 8 lidí (většinou seniorů) na plánovanou dvoutýdenní zkušební plavbu okolo ostrova Elby a Korsiky. Tento den jsme přepluli do zátoky u Porto Azzurra na Elbě.

Neděle 15.7.
V dopoledních hodinách jsme odpluli do zátoky Golfo Stella, kde jsme ve večerních hodinách navštívili českou potápěčskou základnu pana Kučery. Na této základně jsme strávili velmi pěkný večer za doprovodu kytary a vystoupení kouzelníka, který byl účastníkem plavby. 

Pondělí 16.7.
V 11.30 odplouváme do Mariny di Campo, kde jsme zakotvili v prostoru kotviště před vjezdem do přístavu. Cca v 18 hodin posádka s kapitánem odjela na gumovém člunu na prohlídku města. Na palubě zůstali dva muži.
V 19.30 jsem byl upozorněn mobilem, že se zvedá vítr a kotva sjíždí. Nařídil jsem nastartovat motor a motorovat proti kotvě, což učinili. Druhý muž nasedl do gumového člunu a jel pro kapitána, který odvolal posádku z města a nařídil shromáždění u rybářského mola, kde je vyzvedl a odjeli na loď.
Původní rozhodnutí bylo přeplout do zátoky Fetovaia, kterou jsem znal a byla krytá před větrem a vlnami. Po vyplutí jsem svoje rozhodnutí změnil a zamířil na taktéž kryté kotviště jižně od městečka Marina di Campo, kde jsme zakotvili poblíž katamaránu s francouzskou posádkou.
Vzhledem k rozdílnému ponoru a výtlaku plavidel (katamarán a Sokrates) docházelo k rozdílnému pohybu lodí na kotvě a v určitých fázích k přiblížení plavidel. Francouze to znepokojovalo, tudíž jsme se se Sokratesem rozhodli překotvit asi o 50 m severozápadně.
Po vytažení kotvy náhle motor přestal pracovat. Vlny a příboj nás pomalu vynášeli na mělkou vodu. Žádali jsme katamarán o pomoc (odtažení), bohužel naši žádost odmítli.
Mezitím nás vlny zahnaly cca o 10 - 15 m jižně na hloubku 120 – 150 cm. Po zavolání pobřežní hlídky přijela malá rybářská lodička s náčelníkem pobřežní stráže v civilu.
Jejich pomoc byla neúspěšná. Nakonec nám vyvezli kotvu, aby nás to nehnalo dál na mělčinu.
Následně přijela velká záchranná loď. Předpokládal jsem, že se nás pokusí vyprostit. Mýlil jsem se. Za stálého nesrozumitelného křiku dvou námořníků nechali nasednout tři ženy a jednoho muže, které odvezli na kapitanát Marina di Campo. Kapitán a zbytek posádky tuto pomoc odmítli, jelikož nehrozilo žádné nebezpečí. Slíbili, že nás vyprostí ráno v 7.00 hodin.

Úterý 17.7.
Ranní pomoci jsme se nedočkali a vyrozuměli nás o času vyproštění na 12.00 hodin. Opět bezvýsledně. Loď byla nasedlá a nakloněná 10-15°. Skupina odvezená na pevninu dostala povolení se vrátit na loď po 15.00.

Středa 18.7.
V dopoledních hodinách již uvedený náčelník v doprovodu překladatelky odvezli kapitána a jednoho člena posádky k sepsáni protokolu na kapitanát v Porto Ferraio, kde bylo mimo jiné oznámeno, že druhý den ve 12.00 hodin přijede dohodnutá pomoc české lodi La Grace s kapitánem Dvorským + 2 silné čluny českých potápěčů. Toto bylo přijato bez připomínek.

Čtvrtek 19.7.
V 10.00 hodin posádka připravuje kladkostroj k pomoci s nahnutím lodě. Následuje příjezd tamních členů záchranné policie a jakékoliv vlastní vyproštění zakazují. Po připlutí La Grace je vyhánějí až na druhou stranu zálivu. 

Pátek 20.7.
Beznadějná situace, policie přijíždí a kontroluje, zdali se nesnažíme o vyproštění. Kapitán se spojuje telefonem s českou ambasádou v Římě, kde se dozvídá nehorázné lži a zkreslování skutečnosti. Po dalších rozhovorech úřednice ambasády prohlásí, že je to patová situace a pomoc nám nemohou. Italové nemají volnou vhodnou loď k pomoci. Završí to slovy: my máme za úkol pomáhat lidem v ohrožení života a vy toto kritérium nesplňujete. Později jsme z ambasády obdrželi info o vyproštění v pondělí. Během dne přijíždí na pramici muž a nabízí pomoc. Později ho žádáme o nabití akumulátoru 170 Am. Za tuto službu, kterou kapitán zamítl, požadoval částku 300 EUR. 

 
Sobota 21.7.
Zhoršení počasí – sílící vítr. Kapitán nařizuje evakuaci na cca 100 m vzdálenou pláž. Evakuace proběhla na gumovém člunu včetně potravin a vybavení posádky. Na pláži byly k dispozici lehátka a slunečníky, což nám místní správce povolil používat. 

Neděle 22.7.
Jeden člen posádky přichází s návrhem celou událost zveřejnit na TV Nova cestou známého redaktora. Kapitán souhlasí, sepíše článek o průběhu doplněný fotografiemi a videem. TV Nova zveřejňuje příběh, ale ne úplně pravdivě. V noci na 23.7. přichází silná bouřka. Lidé jsou částečně promočení. 

Pondělí 23.7.
Ráno přijíždí majitel lodi do Marina di Campo, kde jedná o vyproštění. Velitel tamní pobřežní hlídky je značně nespokojen s informacemi o zveřejnění tohoto příběhu ve sdělovacích prostředcích. Nabízí pomoc při vyproštění za 50.000 EUR. Později slevuje na 25.000. Po dlouhém dohadování majitele s tím, že loď není pojištěná a částka 25.000 EUR není odpovídající náročnosti vyproštění a dalších argumentů o nezájmu jejich organizace prohlásí, abychom si loď vyprostili sami jak chceme, on však o tom neví. Kapitán ukončuje plavbu a posádka odjíždí domů, kromě kapitána a jednoho člena svým autem, které bylo mezitím přepraveno na Elbu.

 
Úterý 24.7.
V odpoledních hodinách přijíždí dohodnutá italská potápěčská loď + gumový člun. Naklání a vytahují loď. Čas vyproštění 15 minut. Za 1.500 EUR!
Loď Sokrates přetahují na druhou stranu zátoky nepoškozenou.

Středa 25.7.
Odplouváme pod plachtami do Rio Mariny, kde celý příběh končí. 

Pozn.: Každá loď podle námořního práva má právo na dva týdny vyproštění vlastními prostředky. Po 14 dnech mají státní orgány právo na vyproštění jejich prostředky, což přihrávají soukromým firmám za neuvěřitelné ceny. Loď, která je pojištěná, tuto finanční situaci nemusí řešit.

Kladu si otázku: Není to podvod na pojišťovny? 

Kapitán Zbyněk Tábor