Azorské ostrovy - perly Atlantiku (1. díl)

Po  návštěve ostrovů Scilly v Atlantiku jsme se chtěli vydat někam dál. Volba padla na Azory. Souostroví leží v Atlantském oceánu 800 mil od Lisabonu a 2100 mil od východního pobřeží Severní Ameriky. Patří k Portugalsku. Původně neobydlené souostroví sloužilo jako zásobovací zastávka na cestě přes Atlantik, později jako strategická základna Američanů. Dnes tu kotví plachetnice při plavbách přes oceán. Díky své poloze a přírodním krásám, jsou Azory ideálním místem pro dovolenou, kde se dá kombinovat plachtění s turistikou a poznáváním pobřeží. Během treků se dají všechny ostrovy téměř celé prochodit.

Oceánský hřbet
Azorské ostrovy patří Portugalsku a dostanete se na ně cca po dvou hodinách letu z Lisabonu. Souostroví leží přímo na předělu africké, eurasijské a severoamerické tektonické desky, tedy v oblasti zvýšené seizmické aktivity. Samotné ostrovy vznikly právě pohybem těchto desek a následnou sopečnou činností. Pod hladinou oceánu před cca 5 miliony lety vzniklo gigantické horské pásmo, které se na mnoha místech zvedlo až nad hladinu. Ostrovy tak patří mezi nejmladší ostrovy na Zemi. Jako jeden z posledních se před 300 tisíci lety vytvořil ostrov Pico, kterému vévodí impozantní hora Alto de Pico (2351 m. n. m.), která je zároveň nejvyšší horou celého Portugalska. Ostrov Faial získal svou dnešní podobu dokonce až před půl stoletím, kdy se po výbuchu sopky o kus zvětšil.
Azorské ostrovy se rozprostírají v Atlantiku, jsou rozesety v délce okolo 650 kilometrů a je možné je rozdělit na tři skupiny. Ve východní části jsou situovány ostrovy Santa Maria a São Miguel, centrální skupinu pak tvoří pětice ostrovů Faial, Terceira, Sao Jorge, Graciosa a Pico. Poslední, třetí skupinou jsou dva odlehle ležící ostrovy Flores a Corvo. Mezinárodní lety přistávají na letištích ostrovů São Miguel, Faial a Terceira, místní letecká společnost však zajišťuje spojení mezi všemi ostrovy.

Úrodná sopečná krajina
Po příletu na Azory každého hned okouzlí dramatická sopečná krajina, která však nepůsobí nijak vyprahle, právě naopak. Stěny sopečných kráterů jsou porostlé bujnou vegetací a na jejich dnech se zrcadlí modrozelené hladiny jezer. Asi nejúchvatněji působí kráter Caldeira das Sete Cidades na ostrově São Miguel, který má obvod 12 km. Na nejmenším ostrově Corvo se nachází další jedinečný kráter Lagoa do Caldeirao, na jehož dno se dostanete strmým třísetmetrovým sestupem. Ještě o sto metrů hlubší je kráter Cabeço Gordo na ostrově Faial, který proslul nekonečnými koberci namodralých hortenzií.
Krajina ostrovů je porostlá bujnou vegetací, kterou tvoří exotické květiny i tropické ovoce. Kromě hor, kráterů a poklidných údolí zde najdete také rozlehlé pláně s pastvinami, vroucí prameny a gejzíry nebo také tajuplné jeskyně. Pobřežní linie ostrovů většinou tvoří pásy drsné lávy. Vše je v krásném kontrastu s udržovanými políčky místních zemědělců a Azory tak získávají neopakovatelný ráz. Za zdejší unikátní a nedotčenou krajinu se zasloužila také místní vláda, která se stará o ochranu ekosystému a dala vniknout několika přírodním rezervacím, chráněným krajinným oblastem i parkům.

Bez plážových povalečů
Teplota na Azorských ostrovech je po celý rok stabilní. Panuje zde subtropické podnebí a celá oblast je ovlivňována teplým Golfským proudem. Na ostrovech téměř neustále fouká silný vítr od moře a tak bývá počasí docela proměnlivé. Teploty se zde celoročně pohybují mezi 14 až 25 stupni Celsia a poměrně často tu prší, což se odráží na zdejší vegetaci. To je možná jeden z důvodů, proč se sem tolik nehrnou turisté. Azory nejsou typickou dovolenkovou destinací s plážemi a teplým mořem. Pláží zde najdete jen pár.
Azorské ostrovy jsou díky své rozmanité krajině a členitému pobřeží ideální destinací pro všechny, kdo se rádi věnují pěší turistice, ale i vodním sportům.

Drahé kovy, koření a velryby
Díky své výhodné poloze měly ostrovy odjakživa strategický význam – nejdříve jako významná zásobovací stanice pro lodě plavící se mezi Amerikou a Evropou. Na 70 % stříbra z Jižní Ameriky mířilo do Evropy přes přístav v Angře na Terceiře. Později se Azory staly důležitou křižovatkou na obchodních cestách mezi dvěma kontinenty a Orientem. Karavely, které se vracely z východu s nákladem drahých kovů, koření, hedvábí a porcelánu, hnaly mořské proudy k Azorským ostrovům. Jejich posádky ve zdejších přístavech doplňovaly zásoby a opravovaly lodě. V 19. století byly ostrovy pravidelnou zastávkou amerických velrybářských lodí. Za 2. světové války zde byly britské vojenské základny, i když ještě předtím vláda povolila německému námořnictvu, aby zde doplňovalo palivo. V roce 1944 si americká armáda vybudovala leteckou základnu na ostrově Santa Maria a rok nato další dodnes využívanou na Terceiře, známou jako Lajes Field. Klíčovou úlohu sehrály základny i v době studené války, kdy odtud Američané sledovali pohyb sovětských ponorek v Atlantiku.
Život na odloučených ostrovech není snadný. Azořané využívají jejich darů: úrodné půdy, přívětivého podnebí a bohatství okolního moře. Pěstování ovoce, vinařství, chov dobytka a rybářství jsou nyní na ostrovech nejdůležitějšími zdroji obživy. A také turistika, pro níž vytvořila příroda zcela výjimečné podmínky.

Text: Renata Brožková a Jiří Brožek

Foto: Martin Šácha

Pokračování zítra.