Přichází bouřka, jaké chyby se vyvarovat

Koncem minulého týdne se přehnala nad pobřežím Dalmácie fronta s prudkými bouřkami. Za sebou zanechala několik potopených lodí, mnoho poškozených a celé grupy vyděšených charterových hostů. Proč došlo k tolika nehodám?

Linie bouřek nejvíce zasáhla oblast střední Dalmácie v okolí Brače. Jen u Milny byly potopeny 4 jachty. Před příchodem fronty vrcholilo jugo, aby se silný vítr po přechodu bouřek stočil až na tramontanu (N). Pro takový skok větru se špatně hledá bezpečný úkryt. Navíc ještě za pokročilé sezóny. To znamená, lodě kam s podíváš. Přesto je tu pár věcí, na které je třeba upozornit.

Předpověď počasí a schopnost číst předpověď

Stále znovu je třeba připomínat hlavní příčinu, kterou je nedostatečné studium předpovědi počasí, případně neporozumění tomu, co se v předpovědi říká.

Na úvod bych chtěl říci, že v dobách charterového dávnověku cca před 20 – 30 lety byli jachtaři odkázáni na předpověď vysílanou na určitém kanálu VHF cca 4x denně. Situace, varování, předpověď pro prvních 12 hodin, pokračování pro dalších 12 hodin. Například chorvatské pobřeží rozdělené do tří oblastí. To bylo vše. Žádné simulace větru, žádné radary v mobilu, poryvy, oblačnost, bouřky, detaily… A také to muselo jít. Jen lodí bylo na vodě méně.

Dnes máme v mobilu přístup k informacím, o kterých se tenkrát snad ani meteorologům nesnilo. Máme vše, vše je po ruce. Na radaru můžeme sledovat pohyb bouřek online.

Problém je, že s nimi mnozí neumí pracovat, neumí kombinovat různé informace, nevědí, co znamená, když vidí, co vidí.

Nemůžeme se spoléhat jen na samotný VÍTR. Důležité pro nás jsou PORYVY VĚTRU, protože s těmi budeme nakonec bojovat. Ve Windy, což je až nedocenitelný pomocník, je třeba si poryvy větru vyhledat v MENU.

Dále je třeba se dívat na razantní změny směru větru. Pokud ve 2200 fouká stabilní SE vítr o rychlosti mezi 20 a 25 uzly a o půlnoci je to podobně silný NW, musí to pro nás být alarmující. Určitě to nebude tak, že vítr během 2 hodin plynule změní směr z SE na NW. A nic se nestane. Je jasné, že ze změny je třeba mít obavy. Něco se bude dít. Bude přecházet fronta, bouřky. A s tím bude spojené zesílení větru. Výrazné zesílení větru, klidně až na dvojnásobek. Přijdou bouřky, déšť, možná krupobití. A extrémní vítr. S tím je třeba počítat a podle toho hledat bezpečné místo na noc. V případě stále probíhající turistické sezóny s dostatečným předstihem.

Dále máme k ruce údaje z meteorologických radarů. Na nich můžeme v podstatě online sledovat postup bouřek. Vidíme, jak jsou daleko, jak jsou silné. Máme čas se na vše připravit. V dnešní době v běžných evropských jachtařských lokalitách a s mobilem v kapse bychom neměli být zaskočeni. Vidíme, co se na nás chystá.

Vhodné místo na noc

Říkám, že bychom neměli být zaskočeni. O příchodu bouřlivého počasí víme dopředu. Proto volíme adekvátní úkryt. Marína, bezpečný přístav, dobře krytá zátoka. V té chvíli jde stranou v prosinci pečlivě připravovaný plán plavby. Vše je třeba přizpůsobit bezpečnosti. Že je marína drahá? Že to v přístavu XY není hezké? Že v dobře kryté zátoce jsme již byli? To je jedno, to jde všechno pryč. Bezpečnost především. Potopí-li se nám loď pod zadkem, bude to dražší než marína. Bezpečné stání v ošklivém přístavu je lepší než vyděšená noc v krásné zátoce na kotvě. A že už bezpečnou zátoku známe? To není v tuto chvíli argument.

Když na kotvě, tak jen na kotvě

Foto Richard Horáček

Potopené jachty na vjezdu do přístavu Milna proti maríně Vlaška.

Dále je třeba mít jistotu, že zátoka má ideální hloubku na kotvení. Pro vaši loď. Například v Chorvatsku je běžná délka kotevního řetězu na charterové jachtě 50 metrů. Ve větru nad 30 uzlů bych s takovou lodí nechtěl kotvit na větší hloubce než 10 metrů. A to ještě s ideálním dnem.

To je další faktor. Jaké je dno v zátoce, kterou jste si na kotvu vybrali? Je tam písek, bahno? Tedy dna, ve kterých kotvy dobře drží. Nebo jsou to řasy, možná kameny? To není spolehlivé stání…

A nakonec jeden nešvar, který se nám tu rozmáhá… Tedy, za klidného počasí proti němu nic nemám, ale za bouřky to není dobrý nápad. Je to stání na kotvě se zádí vyvázanou na břehu.

Říkali jsme si, že během přechodu bouřky se vítr stáčí. Jachta stojící jen na kotvě se stáčí s větrem a vystavuje větru, víceméně, jen příď. Minimální odpor. Loď vyvázaná zádí na břehu se stáčet nemůže. Stočí-li se vítr a opře-li se do jachty z boku, výrazně se zvýší namáhání na kotvu. A ta může povolit. Navíc stojíme v takové situaci blízko břehu. Stačí, aby kotva proklouzla o pár metrů a je po srandě.

Závěrem

Chcete-li přestát přechod bouřky v zátoce na kotvě, je třeba, aby byla velmi dobře krytá, měla správnou hloubku a vhodný druh dna. A stojíme jen na kotvě, není dobré se vyvazovat na břeh.