Na co se při přístavních manévrech zapomíná

Naše dlouholeté zkušenosti s výukou přístavních manévrů korigují i názory na to, jak k výuce přistupovat. Co je nejdůležitější, co je třeba si zautomatizovat, abychom měli kapacitu na řešení proměnných.  

Začneme trochu ze široka. Kolik problémů jsme schopni řešit najednou bez toho, aby se nám hlava zavařila a přemýšlení zpomalilo tak, že už je pro řešení problematiky správného zajetí do přístavu nepoužitelné? V takové situaci totiž dochází k nesmyslným chybám, za nimiž stojí intuitivní řešení.

Zajíždím do místa v přístavu. Řeším konkrétní místo, rychlost lodě, směr lodě, kormidlování, vítr, brzdění, odhad vzdálenosti, odhad zpomalení jachty, mooring, blízkost okolních jachet, schopnost zatočit mezi lodě, využití prop washe. Zřejmě toho bude ještě mnohem více. Řešit toto vše najednou nejde. Proto dochází k chybám, ke kterým dochází. Často zapomínáme na to, že mnohé musíme umět bez potřeby na to myslet.

Je třeba automatika

Abychom byli v přístavech lepší, musíme co nejvíce věcí zautomatizovat. Co dělám automaticky, na to nemusím myslet. Zbývá pak více kapacity na další problémy.

Na kurzech míváme jak nováčky, tak i jachtaře, kteří se označují za zkušené. Nyní necháme stranou nováčky a přejdeme ke zkušeným. Mnozí z nich mají potíže se zvládáním základních tréninkových cviků, u kterých s nováčky začínáme. Pro zkušeného by to však měla být automatika. Příkladem je využití prop washe k požadovanému natočení jachty. To musí být automatické, ale často vidíme, že to vyžaduje velké přemýšlení. Nebo zastavení otáčení jachty při přechodu na zpětný chod. Rovné couvání na cíl, couvání do zatáčky na cíl, využití brzdění u mola pro natočení přídě jachty proti větru…

Dokud se toto vše nenaučím dělat automaticky, tedy bez toho, abych na to vše musel aktivně myslet, těžko budu zvládat vnější vlivy, které do zajíždění přinášejí další proměnné.

Nejde myslet na 10 věcí najednou. Pokud však dokážu 5 z nich dělat automaticky, zbývá na řešení jen polovina. To o čem zde mluvíme, je vyježděnost, dostatek praxe. I zkušeným to chybí. Proto trávíme na počátku našich kurzů nějaký čas na vodě, abychom se pokusili do účastníků kurzů tyto automatismy dostat. Vypilovat dovednosti. Chceme je naučit si s lodí hrát.

Víte vždy, jak otočit kormidlem?

Blížím-li se mezi dvě jachty a nedaří se mi dotočit zatáčku, nemám čas na to, abych přemýšlel, na kterou stranu stočit kormidlo, aby mi prop wash pomohl. To musím udělat automaticky. Stejně tak je automatismem, že nejprve v takové situaci brzdím a pak teprve točím kormidlem. Udělám-li to opačně, je to velká chyba, která může skončit kolizí.

Čím více prvků ovládání lodě si zautomatizujete, tím lepší budete v přístavech. Proto se na našich kurzech nedivte, že nezačínáme mezi loděmi, ale na vodě, kde je možné automatismy pilovat. Přístav musí být váš přítel. Nikoli něco, čeho se bojíte jak čert kříže. Na to je ale potřeba do sebe dostat základní návyky.