Katamaran ano, či ne? Tipy pro začátečníky 3

V předcházejících dílech jsme probrali prostor na palubě a v podpalubí a manévrovací schopnosti katamaranu na motor. nyní se podíváme, jak je to s plavbou na plachty. 

Vytahování plachet

Hlavní plachta katamaranu je obvykle celospírová, má větší plochu než na podobně vysokém stěžni jednotrupé jachty a je těžší. Proto bývají častop katamarany pro vytažení hlavní plachty vybaveny elektrickými vinšnami. I u obsluhy takových vinšen je ale potřeba opatrnosti, protože běžné mívají dva chody - rychlý a pomalý, přičemž mají dost sil, takže při troše nepozornosti můžeme plachtu poškodit. Vždy je tedy na místě, pokud jeden pár očí při vytahování plachty kontroluje, zda vše běží, jak má, a zda se plachta někde nezasekla.
Kontrole sitauce na stěžni napomáhá fakt, že mnoho katamaranů má v bimini na kormidelní pozici průzor. Tak lze dohlédnout, zda se nic nezaháklo, přičemž problémem nemusejí být jen refovací lana. Zaháknout se může i spíra. Síla pak znamená nepříjemné škody.

Za plavby

Jakmile s katamaranem konečně vyplujeme, rozdíl oproti plavbě na jednotrupé plachetnici není výrazný, ale specifika se samozřejmě najdou. Člověka uvyklého plavbě na monohullech vždy překvapí reakce katamarunu na vlny a vítr. Vzhledem ke své šířce se loď sice může houpat na vlnách, ale o nějakém náklonu kvůli větru nemůže být řeči. Pohyby lodi jsou méně výrazné, ale o to hektičtější, trhavější. Na to je třeba si zvyknout. Nelze tak tvrdit, že na katamaranu nehrozí mořská nemoc, to si každý musí vyzkoušet sám.

Zásadní odlišnost související s plavbou na plachty je velikost traveleru, neboli koleje pro jezdec s otěží hlavní plachty, který na moderních katamaranech jde téměř přes celou šířku lodi. To není samoúčelné a od posádky se očekává, že také délku traveleru odpovídajícím způsobem využije. Z hlediska techniky plavby to pak znamená, že na rozdíl od jednotrupé jachty, kde se více pracuje se samotnou otěží hlavní plachty, se na katamaranu spíše koriguje poloha jezdce. Plachta se vytrimuje a pak se doladí jezdcem.

Když už jsme u reakce na vítr, je tu další odlišnost. Kormidelní kolo katamaranu nedává kapitánovi prakticky žádné signály. Díky dvěma kormidelním listům "se tváří" prakticky stále neutrálně. Žádný zřetelný tlak jako na jednotrupé lodi. Je to opět o zvyku, ale je dobré na to upozornit, protože tento dojem absence jakéhokoli tlaku je pouze zdánlivý.

Stále častěji se v poslední době na katamaranech prosazuje samopřehazovací kosatka, což může být docela příjemné pro malou posádku, ale v případě, že je na palubě osm lidí, je to skoro zbytečné, protože i opalování se a popíjení drinků může jednoho dříve či později začít nudit a nějaké rozptýlení, jako je pomoc při obratech, může přijít vhod.

Refování

Další rozdíl proti jednotrupým lodím je také v refování. Jelikož z kormidla necítíte, jaký tlak prochází lodí, je u katamaranů těžší odhadnout, zda nenesou příliš velkou plochu plachet. Proto není neobvyklé, že ke katamaranu vyfasujete také refovací tabulky. To znamená, že chaterová společnost nebo výrobce opatří loď tabulkou, na níž je uvedena síla větru a typy plachet, jimiž je loď vybavena. Každé rozpětí větru má pak svoji vhodnou konfiguraci plachet, při níž loď dosahuje efektivního výkonu.

V praxi to vypadá tak, že charterové firmy vezmou refovací tabulku výrobce a údaje ještě upraví ve prospěch "bezpečnosti", aby se opravdu nic nestalo. A ono se také většinou nic nestane, protože loď je pak tak mdlá a pomalá, že posádky radějí plují na motor. Sama o sobě je ale refovací tabulka užitečná věc a toto v žádném případě nemá být výzva k jejímu ignorování. Zejména začátečníkům prokáže dobrou službu.

Manévry s plachtami

Je-li katamaran vybaven samopřehazovací kosatkou, je obrat poměrně jednoduchý. Při velkém větru a vlnách nemá katamaran tolik setrvačnosti jako monohull, aby mohl projít přídí přes vítr. Rychleji ztratí rychlost. To znamená, že se loď může při obratu zastavit a obrat se nepodaří dokončit. Necháte-li obrat na poslední chvíli, například kousek od pobřeží, můžete se při ztrátě rychlosti a nedotočení obratu pěkně zapotit. 

Další věc je halza, která na katamaranu souvisí s onou dlouhou kolejí na jezdec s otěží hlavní plachty. Pokud je traveler na jednom konci kolejnice, je třeba halzu skutečně ošetřit, protože při obratu může na této dlouhé štrece jezdec nabrat pořádnou rychlost, a když se dostane na konec, nastávají dva problémy. Jeden spočívá v tom, že jezdec dosáhne koncové zarážky na kolejnici, což není pro materiál dobré, druhý pak v tom, že dostane-li jezdec tolik volnosti, může pak plachta narazit do bočního vantu, což povede k poškození spír. Správná halza se tedy odehraje tak, že obrat hlavní plachty je plně pod kontrolou s pevně dotaženou otěží.