Search
× Search
Námořní zákon z pohledu kapitána jachty
Daniel Vodička

Námořní zákon z pohledu kapitána jachty

Čtenář Lodních novin, vášnivý jachtař a právník Honza Onheiser pro nás připravil pojednání o našem (českém) námořním zákonu. Přečtěte si ho. Najdou se tam drobné nedomyšlenosti. 


Ještě jsem ani nezačal psát a už je tam chyba. Žádný kapitán námořní jachty není, pouze velitel námořní jachty. Projděme si zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě (dále jen Zákon) pěkně od začátku.


Námořní plavidlo
Zákon rozlišuje několik druhů plavidel. Pro naše potřeby vystačíme s dvěma základními definicemi, a to Námořní obchodní lodí a Námořní jachtou. Námořní obchodní loď je definována jako námořní plavidlo s vlastním pohonem určené k námořní plavbě za účelem přepravy nákladu nebo cestujících nebo nákladu a cestujících. Zákon dále pro Námořní obchodní loď užívá legislativní zkratku „Loď“. Námořní jachta je námořní plavidlo, jehož délka trupu přesahuje 2,5 m a nepřesahuje 24 m, vybavené plachtami nebo motorem nebo obojím. Už zde docházíme k první komplikaci, protože Zákon zcela pomíjí kategorií plavidel, která jsou delší než 24 metrů (76 stop) a nejsou určená k přepravě cestujících nebo nákladu. Zařadit takovéto plavidlo mezi Námořní obchodní loď přináší mnohé komplikace z hlediska zákonných povinností, ke kterým v rámci využití pro soukromé (myšleno nekomerční) užití není naprosto důvod.
Námořní jachtou je míněno pouze takové plavidlo, které je zapsáno do českého Námořního rejstříku a provozováno pod českou vlajkou.

Definice pojmů
Další definice uvádím jen bodově:
- Provozovatel: osoba, která je vlastníkem Námořního plavidla a současně provozuje Námořní plavidlo nebo osoba, která byla vlastníkem Námořního plavidla zmocněna k provozování.

- Cestující: zde je nutné užít ust. § 2550 NOZ, který upravuje smlouvy o přepravě. Cestující je tedy osoba platící za přepravu z místa A do místa B a hradí za tuto přepravu jízdné.

- Náklad: obdobně jako u cestujícího je náklad zboží dle smlouvy o přepravě věcí

- Velitel námořní jachty: osoba, která splnila podmínky stanovené Zákonem. Je oprávněná vést Námořní jachtu.

- Velitel lodě (kapitán): osoba, která splnila podmínky stanovené Zákonem. Je oprávněná vést Loď. Pro přehlednost užívejme nadále slova Kapitán.

- Průkaz k vedení Námořní jachty: lidově řečeno kapitánský průkaz, ale opravňuje vést pouze Námořní jachtu. Pro přehlednost užívejme nadále slova Průkaz.

- Podle vyhlášky 315/2000 Sb. se kapitánské průkazy vydávají jen pro vedení Námořní jachty. Existují tři kategorie Průkazů (A, B, C) dle vzdálenosti od pobřežní linie (A – bez omezení. B – do 200 námořních mil, C – do 20 námořních mil). Opětovně zde narážíme na problematiku uvedenou shora, takže pokud si budete chtít pořídit jachtu o velikosti přes 24 m pro ryze soukromé účely, v praxi ji nelze provozovat pod českou vlajkou.

Povinnosti Provozovatele a Velitele námořní jachty
Námořní jachta musí během námořní plavby splňovat podmínky stanovené zákonem. Ve stručnosti se jedná o podmínku technické způsobilosti, vybavení dle Zákona a mezinárodních předpisů, povinnost označit Námořní jachtu rejstříkovým přístavem „Praha“, povinnost označit Námořní jachtu rejstříkovým číslem s prefixem CZE. Všechny tyto podmínky jsou v podstatě bez větších komplikací splnitelné, byť v některých odlehlých místech světa může být zejména technická způsobilost, resp. prokázání technické způsobilosti někdy problematické.
Zákon stanoví povinnosti Provozovatele Námořní jachty. Jen pro upozornění, to může být odlišná osoba než Velitel námořní jachty, viz blíže definice uvedené shora. Provozovatel Námořní jachty může provozovat námořní plavbu pouze za splnění podmínek stanových Zákonem.
Základní povinnosti je možné shrnou následovně:
- Provozovat námořní plavbu podle Zákona

- zajistit bezpečnou plavbu jmenováním Velitele námořní jachty

- zajistit, aby veškerá užitá zařízení byla schváleného typu

- hlásit případy narození, úmrtí, nezvěstnosti, vážené újmy na zdraví

- hlásit mimořádné události, při níž došlo ke škodě přesahující 200.000,-- Kč

- hlásit události ovlivňující technickou způsobilost plavidla

- zabezpečit, aby při provozování námořní plavby byly na plavidle průkazy zdravotní způsobilosti a osvědčení o zdravotní způsobilosti Velitele námořní jachty

- vést lodní deník

- v průběhu námořní plavby zabezpečit, aby na Námořní jachtě byly tyto listiny (v originále):

o rejstříkový list
o lodní deník
o seznam členů posádky
o seznam cestujících

Co se týče posádky Námořní jachty je nutné rozlišovat mezi Velitelem námořní jachty, členy mužstva a dalšími osobami plavícími se na Námořní jachtě. Každá Námořní jachta musí mít v rejstříku zapsán nejen nejvyšší přípustný počet osob plavících se v daný okamžik na Námořní jachtě, ale také minimální počet členů posádky. Pozor tedy, jestli se vydáváte na sólo plavbu na Námořní jachtě plující pod českou vlajkou, jestli není v Námořním rejstříku stanoven vyšší počet členů posádky.


Velitel námořní jachty má dle Zákona celou řadu pravomocí a povinností. Mezi jednotlivé patří:
- Plnit povinnosti stanovené pro kapitána Námořní obchodní lodi v přiměřeném rozsahu. Těchto povinností je celá řada, dala by se shrnout do pojmu „Dobrá námořní praxe – seamanship“

- Vydávat příkazy v mezích svých pravomocí

- Omezit volný pohyb osoby, která nesplnila jeho příkaz nebo ohrožuje bezpečnost posádky (umístit jej do „vězení“ a to až do připlutí do nejbližšího přístavu). Toto platí jen v závažných případech

- Zajistit opatření proti zkáze Námořní jachty

- V případě zkázy opustit Námořní jachtu jako poslední

- Provádět nezbytná vyšetření v případě podezření ze spáchání trestného činu

- Provést zápis o narození a úmrtí

- Mít průkaz zdravotní způsobilosti ne starší než tři měsíce před vyplutím na moře

- Před vyplutím zapsat seznam osob na Námořní jachtě do lodního deníku

Dovolil bych si upozornit na povinnost mít při každém vyplutí na moře průkaz zdravotní způsobilosti ne starší než tři měsíce. Velitel námořní jachty si prostě každé tři měsíce zajde k lékaři pro razítko.
Často tradovaný mýtus, že kapitán může na volné moři oddávat je samozřejmě nesmysl. Nejen, že na Námořní jachtě žádný kapitán není (je tam pouze Velitel námořní jachty), ale hlavně Zákon tuto možnost vůbec nepřipouští. Kapitán Námořní obchodní lodi může ověřit pravost podpisu osoby, ale ani on nemůže platně uzavřít manželství.

Státní vlajka

Provozovatel Námořní jachty je povinen zabezpečit, aby Námořní jachta nesla státní vlajku ČR na nejlépe viditelném místě na hlavním stožáru nebo na zádi. Vyhláška č. 277/2000 Sb. však stanoví, že vlajka musí být umístěna na vlajkové žerdi signálního nebo hlavního stožáru. V tomto případě je rozpor vyřešen samozřejmě ve prospěch Zákona jako předpisu vyšší právní síly a umístění stání vlajky na zádi je zcela v pořádku.
Státní vlajka na Námořní jachtě musí být o rozměrech 0,75 m x 0,5 m bez ohledu na velikost Námořní jachty. Toto je opět v rozporu s běžnou praxí, kdy velikost vlajky je přímo úměrná velikosti plavidla.
Z hlediska dalších povinností je důležité připomenout, že vyhláška přímo stanoví povinnost vyvěsit zdvořilostní vlajku cizího státu, v jehož vodách se Námořní jachta nachází, a to na pravé straně signálního stěžně. Nemá – li plavidlo signální stěžeň, je dle mého názoru akceptovatelné všude zaběhlá praxe vyvěšovat zdvořilostní vlajku pod pravý sáling hlavního stěžně plavidla.
Podle citované vyhlášky se signální vlajky vyvěšují na levé straně signálního stěžně. Upozorňuji, že dle mě známé vlajkové etiky se signální vlajky umísťují na pravou (starboard) stranu. K tomuto např. http://www.rya.org.uk/knowledge-advice/regulations/Pages/flag-etiquette.aspx

Úmrtí na Námořní jachtě

V případě úmrtí musí prohlídku zajistit lékař z řad mužstva Námořní jachty, případně kterýkoli jiný lékař z posádky, okolo plovoucího plavidla či přivolaný např. od záchranných složek. Velitel Námořní jachty je oprávněn převést mrtvolu do nejbližšího přístavu.
O pohřbu do moře může Velitel námořní jachty rozhodnout pouze v případě, kdy není možné mrtvolu dovést do nejbližšího přístavu, mrtvolu nelze uskladnit (velký mrazící box) a je-li na plavidle přítomen lékař. Není-li lékař přítomen, je Velitel námořní jachty povinen dovést mrtvolu do nejbližšího přístavu, případně předat okolo plujícímu plavidlu, které tuto povinnost zajistí.
Bez přítomnosti lékaře na plavidle Zákon neumožňuje provést pohřeb do moře. Nicméně jsem toho názoru, že za využití obecných ustanovení o krajní nouzi dle Občanského zákoníku, lze provést pohřeb do moře i bez přítomnosti lékaře, jestliže je objektivně nemožné dovést mrtvolu do nejbližšího přístavu a hrozí nebezpečí dalším osobám na plavidle, např. z důvodu infekce.

Kdo může velet Námořní jachtě pod českou vlajkou

Jak již bylo uvedeno, jednou ze základních podmínek je zajistit bezpečnou plavbu jmenováním Velitele námořní jachty. Je nutné si uvědomit, že Zákon přesně stanoví podmínky pro získání Průkazu. Doslovným výkladem Zákona je možné dovodit, že Námořní jachta (tj. jachta plující pod českou vlajkou) může být vedena pouze Velitelem námořní jachty, který získal oprávnění (Průkaz) v souladu se Zákonem.

V praxi to tedy znamená, že velitelem (skipperem) Námořní jachty plující pod českou vlajkou může být pouze držitel Průkazu odpovídající kategorie A, B nebo C. Námořní jachtu tedy nelze legálně zapůjčit, pronajmout či umožnit provozovat jiné osobě, než která je držitelem Průkazu vydaného Ministerstvem dopravy České republiky. A připomínám, že musí mít průkaz zdravotní způsobilosti ne starší než tři měsíce před vyplutím na moře.


Námořní jachta plující pod českou vlajkou v charteru

Ze shora uvedeného přehledu vyplývá, že je velmi problematické, neřkuli nemožné, mít Námořní jachtu plující pod Českou vlajkou v charteru. Legálně by bylo možné pronajmout Námořní jachtu pouze držiteli Průkazu, tento by musel mít zdravotní prohlídku ne starší tří měsíců před vyplutím na moře a současně by musel plnit veškeré povinnosti stanové Zákonem bez ohledu na to, v kterých vodách se Námořní jachta právě nachází.



9031
Na horu