Strategie plavby mlze
V minulém článku jsme si vysvětlili principy vzniku pevninské a mořské mlhy, dnes se zaměříme na strategii plavby v mlze.
Mlha při plavbě patří na moři mezi nejrizikovější situace, ohrožuje plavidla omezením viditelnosti a orientace. Jak již zaznělo, fyzikálně je zhoršená viditelnost způsobena rozptylem světla na drobných kapkách vody, což vede ke ztrátě kontrastu, chybnému odhadu vzdáleností a optickým klamům. Lidský zrak je v mlze nespolehlivý, proto je nutné spoléhat se více na přístroje než na vizuální vjemy. Největším nebezpečím je riziko kolize s jinými plavidly, náraz do pevných překážek a ztráta navigační jistoty, přičemž stres a kvap posádky tato rizika dále zvyšují.
Základem bezpečné plavby v mlze je výrazné snížení rychlosti, aby bylo možné včas reagovat na překážky i zvukové signály. Důležitou roli hraje správné používání zvukové signalizace podle mezinárodních pravidel a zvýšená pozornost hlídek na palubě, která kombinuje sledování přístrojů s aktivním poslechem okolí. Zvukové signály jsou v rámci IRPCAS rozděleny na signalizaci na kotvě a signalizaci za plavby.
Pohybující se plavidla musí vydávat signalizaci v intervalu ne delším než dvě minuty. Plavidla na kotvě v intervalu ne delším než minutu.
- Plavidlo, které užívá strojní pohon a je v pohybu vydává 1 dlouhý tón ( - ).
- Pokud zvolilo strategii vyčkávání, pak dva dlouhé tóny za sebou ( - - ).
- Plachetnice plující na plachty vydává jeden dlouhý toń a za ním dva krátké ( - . . ).
U zakotvených lodí se zvukové signály liší podle délky.
- Lodě do 20m používají jakýkoliv efektivní zvuk v intervalu ne delším než jednu minutu. Například foghorn, píšťalka apod.
- Lodě do 100m musí každou minutu zvonit na zvon po dobu 5s.
- Lodě nad 100m musí každou minutu zvonit na zvon pod dobu 5s a poté použít gong po dobu 5s.
Navigační strategie musí vycházet z předchozího plánování trasy, znalosti místních podmínek a využívání dostupné techniky, jako je GPS, radar nebo AIS, přičemž žádný z těchto systémů by neměl být používán samostatně!
Plout nebo zastavit?
Klíčovým rozhodnutím v mlze je volba mezi pokračováním v plavbě a zastavením. Pokud si posádka není jistá polohou, chybí technické vybavení nebo je provoz hustý, je bezpečnější zakotvit, nebo jen zastavit a vyčkat na zlepšení podmínek a monitorovat okolí. Mlha je především testem úsudku a disciplíny – bezpečná strategie nestojí na odvaze „to nějak projet“, ale na schopnosti zpomalit, komunikovat, použít bezpečnou techniku a včas se rozhodnout neplout dál.
Strategie pomocí sledování izobaty
Jednou z nejbezpečnějších navigačních strategií je tzv. countour follow. Pokud víme, kde se nacházíme (a to bychom měli vědět vždy), vyhledáme v mapě bezpečnou konturu, neboli linii. Konkrétně jde o tzv. izobatu - hloubnici. Pokud tato hloubnice vede po bezpečné vodě, stačí plout podle hloubkoměru a neustále ho monitorovat. Pokud plujeme na přílivových vodách, nesmíme samozřejmě zapomenout na připočtení přílivu. Linie na mapě je v CD (Chart Datumu), nepočítá s aktuálním přílivem. Abychom tedy mohli používat hloubkoměr, musíme vše upravit.
Izobatu mohu využít pro plavbu tam a zpět, například si odměřím bezpečnou vzdálenost cca 2 NM a pak se zase otočím. Případně mě sledování hloubnice může bezpečně navést k vjezdu do přístavu.
Při delších přeplavbách často úplně neovlivníme, do jakých podmínek se dostaneme. Pokud ale plujeme podél pobřeží, klíčové je sledování předpovědí. Pokud hrozí mlha, je vždy lepší a bezpečnější plavbu o nějaký den odložit. Tedy nebát se udělat těžší rozhodnutí, ale s důrazem na bezpečnost plavidla a posádky.
493
Související články
Mlha hustá tak, že…
Mlha hustá tak, že…
Pluli jste někdy v mlze? Mnohé začátečníky překvapí, že je to nesrovnatelně horší než jet v mlze po silnici. Přitom, jak je vidět na úvodní fotce od Davida Černého, se můžete do mlhy dostat i tam, kde byste ji nečekali.
Plavba v mlze - 3. díl
V poslední části seriálu o plavbě v mlze se zaměříme na to, co po nás vyžadují pravidla COLREG, tedy taková námořní pravidla silničního provozu.